Článek
| Pracuji ve výrobním závodu jako operátor výroby. Moje měsíční mzda se skládá ze základní mzdy a prémie. Základní mzda je přitom nižší než minimální mzda. Za srpen jsem nedostal prémie, a proto byla moje mzda nižší než minimální mzda. Mohu se nějak bránit, např. z tohoto důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr? |
Mzda a její složky
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Výsledná mzda vyplacená zaměstnanci však může být tvořena nejen pevnou, ale i pohyblivou složkou. Pevná složka mzdy (neboli základní mzda) je vždy nároková. Pohyblivou složku tvoří různé příplatky, odměny, prémie či osobní ohodnocení, jejichž přiznání často závisí na rozhodnutí zaměstnavatele (tzv. nenárokové složky mzdy).
Minimální mzda
Výše pevné a pohyblivé složky mzdy však musí být v součtu vždy vyšší než minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci.
V roce 2017 činí základní sazba minimální mzdy 11 tisíc korun hrubého za měsíc, případně 66 Kč hrubého za hodinu. Do této částky se nezapočítává mzda za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, o víkendu nebo v noci ani za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Pro rok 2018 již navíc bylo schváleno další navýšení minimální mzdy. S účinností od 1. 1. 2018 tak bude základní sazba minimální mzdy činit 12 200 Kč hrubého za měsíc, resp. 73,20 Kč hrubého za hodinu.
Pokud zaměstnavatel zaměstnanci za odpracovanou dobu poskytne mzdu, která nedosáhne výše minimální mzdy (například z důvodu, že mu nepřizná za dané období nárok na prémie), je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tento rozdíl kompenzovat v podobě doplatku.
Porušení povinností poskytnout doplatek
V případě, že zaměstnavatel doplatek k dorovnání minimální mzdy zaměstnanci neposkytne, poruší svou zákonnou povinnost, za což zaměstnavateli hrozí pokuta od inspekce práce. Navíc se zaměstnanec může domáhat nároku na doplatek soudní cestou.
Vzhledem k tomu, že doplatek se považuje za součást mzdy, může navíc zaměstnanec okamžitě zrušit svůj pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy, a to za podmínky, že zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci tento doplatek ani do 15 dnů po uplynutí období splatnosti příslušné mzdy. V takovém případě by navíc zaměstnavatel musel zaměstnanci vyplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající jeho výpovědní době (obvykle dva měsíce).
Shrnutí vašeho případu
V případě, že vám zaměstnavatel v kterémkoli měsíci vyplatil méně než minimální mzdu, můžete se po něm domáhat doplatku do výše minimální mzdy. Pokud vám zaměstnavatel odmítne vyhovět, můžete tento nárok uplatnit i soudní cestou, případně také kontaktovat inspekci práce.
Vzhledem k tomu, že podle zákoníku práce je mzda za srpen splatná po celý následující měsíc, tedy po celé září, budete moci okamžitě zrušit svůj pracovní poměr nejdříve 16. října. A to za předpokladu, že vám zaměstnavatel do té doby doplatek neposkytne. V takovém případě budete mít nárok na náhradu mzdy za dobu odpovídající vaší výpovědní době.
Odpovídal Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
