Článek
| Chtěl bych se zeptat, zda má zaměstnavatel právo neproplatit zaměstnanci 90 přesčasových hodin, které mu osobně nařídil a poté i podepsal? Jak se tato věc dá řešit? |
Práce přesčas
Práce přesčas, tedy nad rámec stanovené pracovní doby, by měla být využívána jen ve výjimečných případech, v závislosti na provozních potřebách zaměstnavatele. Ten ji proto může nařídit zaměstnanci jen z vážných provozních důvodů a v omezeném rozsahu, který činí maximálně 8 hodin v jednotlivých týdnech a celkem 150 hodin v kalendářním roce. Přesčasovou práci přesahující tuto hranici zaměstnavatel nemůže jednostranně zaměstnanci nařídit, mohou se však na ní společně dohodnout.
Pokud pracujete přesčas (ať už na základě příkazu zaměstnavatele nebo na základě vaší dohody s ním), náleží vám za takto odpracovanou dobu mzda, kterou jste dosáhl.
Zároveň je vám zaměstnavatel povinen zaplatit příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku nebo vám místo příplatku po vzájemné dohodě musí umožnit čerpání náhradního volna. V případě, že konáte práci přesčas v noci, ve svátek nebo o víkendu, přísluší vám také příslušné zákonné příplatky.
Výše uvedená pravidla platí i v případě, že odpracujete přesčas jenom zlomek hodiny, například 10 minut. V tom je zákoník práce jednoznačný. Zaměstnavatel si tedy nemůže stanovit, že například méně než půl hodiny či hodina práce se jako přesčas nezapočítává. Pokud váš zaměstnavatel tuto poměrně běžnou „kličku“ používá, můžete se proplacení svých přesčasů i tak domáhat.
Jedinou výjimkou, kdy zaměstnavatel nemusí práci přesčas zaměstnanci platit (tj. neposkytuje ani mzdu, ani příplatek nebo náhradní volno), je situace, kdy si se zaměstnancem sjedná mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas. Toto je ovšem možné pouze u vedoucích zaměstnanců, tedy těch, kteří mají alespoň jednoho podřízeného. Součástí takové dohody musí být rozsah ve mzdě zahrnuté práce přesčas - maximálně však 150 hodin za kalendářní rok.
Jak se bránit, není-li vám práce přesčas proplacena
Pokud jste vykonal práci přesčas a nemáte mzdu sjednanou s přihlédnutím k práci přesčas (nebo práce přesčas již přesahuje do mzdy zahrnutý rozsah) a zaměstnavatel vám nevyplatil mzdu a příplatek, ani místo příplatku neposkytl náhradní volno, pak máte možnost se bránit následujícími způsoby.
Jako první se nabízí možnost okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu, že vám zaměstnavatel nevyplatil část mzdy do patnácti dnů po uplynutí termínu její splatnosti. Pokud jste pracoval přesčas v srpnu 2011, pak můžete okamžitě zrušit pracovní poměr nejdříve 16. 10. 2011. Zaměstnavatel vám pak bude povinen vyplatit odstupné ve výši trojnásobku vašeho průměrného výdělku.
Ať již se rozhodnete pracovní poměr ukončit, nebo u zaměstnavatele dále pracovat, vždy máte možnost domáhat se uhrazení mzdy a příplatku za přesčasy soudně, a to ve tříleté promlčecí lhůtě od doby, kdy jste přesčasy odpracoval.
V takovém soudním sporu budete muset prokázat, že jste skutečně konal práci přesčas – to by v případě, kdy vám zaměstnavatel přesčasy osobně nařídil a podepsal, neměl být problém – a zaměstnavatel vám v rozporu se zákoníkem práce mzdu ani příplatek za práci přesčas nezaplatil. Zároveň byste mohl požadovat po zaměstnavateli škodu, která vám tímto nevyplacením vznikla.
Pokud u vašeho zaměstnavatele působí odborová organizace, pak se můžete zeptat, zda poskytuje zaměstnancům bezplatnou právní pomoc, kterou je možné v těchto případech využít.
Poslední možností je upozornění inspektorátu práce příslušného pro oblast, kde váš zaměstnavatel sídlí. Inspektorát práce sice nemůže donutit zaměstnavatele vyplatit vám dlužnou mzdu, může ale u vašeho zaměstnavatele provést kontrolu a udělit mu vysoké pokuty.
Na dotaz odpovídaly Dáša Aradská a Kateřina Beňasová, advokátní kancelář Randl Partners, člen Ius Laboris
