Článek
| K 31. 12. 2014 se mi stal pracovní úraz. Celý následující rok jsem se léčil a až do 31. 12. 2015 jsem byl v pracovní neschopnosti. Mám nárok na dovolenou za kalendářní rok 2015, který jsem celý promarodil? Zároveň s ukončením pracovní neschopnosti k 31. 12. 2015 jsem dal výpověď. Dostal jsem ale proplacenou dovolenou pouze za 6 dní, které mi zbývaly z roku 2014. |
Dovolená
Dovolená má v pracovním právu své specifické postavení. Hlavním účelem dovolené je, aby si zaměstnanec mohl dlouhodobě od práce odpočinout a věnovat se ryze soukromým aktivitám, ať už jde o cestování, koníčky či jiný druh relaxace.
Celková minimální výměra dovolené pro zaměstnance v soukromém sektoru jsou 4 týdny v kalendářním roce, ale může být i vyšší. Například vnitřní předpis zaměstnavatele, kolektivní smlouva nebo individuální dohoda může garantovat dovolenou nad zákonný minimální rámec.
Kdy vznikne nárok na dovolenou?
Pro vznik nároku na dovolenou je rozhodující počet dní, které zaměstnanec odpracuje. Nárok na dovolenou za kalendářní rok zaměstnanci vzniká, pokud jeho pracovní poměr trval celý kalendářní rok, v jehož průběhu došlo k odpracování alespoň 60 dnů. Pokud by pracovní poměr netrval nepřetržitě celý kalendářní rok, ale došlo k odpracování alespoň 60 dnů, náležela by zaměstnanci dovolená v příslušné poměrné části.
V případě, že k odpracování alespoň 60 dnů ze strany zaměstnance nedošlo, za každých odpracovaných 21 dnů náleží zaměstnanci 1/12 celkové dovolené. Pouze v případě, že by zaměstnanec neodpracoval ani 21 dnů, nárok na dovolenou by mu vůbec nevznikl.
Odpracovaná doba
Pro účely vzniku nároku na dovolenou je dále rozhodující, co všechno je považováno za výkon práce. Podle zákoníku práce sem totiž spadají i některé překážky v práci na straně zaměstnance – například doba čerpání mateřské dovolené, určité případy pracovního volna, samotné čerpání dovolené, náhradní volno za práci ve svátek nebo přesčas, ale také doba pracovní neschopnosti zaměstnance vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
V souladu s výše uvedeným se tedy doba pracovní neschopnosti, která nastala v důsledku pracovního úrazu, považuje za výkon práce a jako taková se v podstatě započítává do odpracované doby pro účely vzniku nároku na dovolenou. Zákoník práce se tímto způsobem snaží zaměstnanci kompenzovat skutečnost, že v důsledku pracovního úrazu se nemůže věnovat svým soukromým aktivitám, ale primárně rekonvalescenci.
Shrnutí
Vaše pracovní neschopnost způsobená pracovním úrazem se považuje pro účely dovolené za výkon práce. Pokud tedy nejsou dány další okolnosti, které by váš nárok v tomto směru ovlivňovaly, nárok na dovolenou vám vznikl v plné výši. Vzhledem k tomu, že jste svůj pracovní poměr ke konci roku rozvázal, měl vám být vzniklý nárok na dovolenou proplacen. Pokud zaměstnavatel toto odmítá, nezbývá než ho formálně vyzvat k úhradě, případně se svých nároků domáhat soudně.
Odpovídali Ondřej Chlada a Kristýna Menzelová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
