Článek
| Můj zaměstnavatel každoročně vyplácí vánoční odměny všem zaměstnancům. Naše oddělení však odměny nedostalo již tři roky – přitom nemáme problémy s pracovní kázní a všechny své pracovní povinnosti plníme řádně. Vedoucí pracovníci se k tomuto problému odmítají vyjádřit. Můžeme se v této věci obrátit na někoho jiného? |
Pevná a pohyblivá část mzdy
Dnes je poměrně běžné, že mzda zaměstnance se skládá z tzv. pevné a pohyblivé složky. Zatímco pevná složka musí být ze strany zaměstnavatele vždy zaměstnanci vyplacena (samozřejmě pokud odpracuje stanovenou pracovní dobu), pravidla pro výplatu pohyblivé složky stanoví zaměstnavatel a má při tom v podstatě „volné ruce“ – dokonce je ani nemusí upravovat předem.
V praxi bývá pohyblivá složka mzdy nejčastěji vázána zejména na splnění objemu práce nebo dosažení konkrétního cíle. Pohyblivá složka je pak vyplacena pouze, pokud jsou stanovené podmínky splněny. Může ale mít i charakter nenárokové složky mzdy (prémií, odměn, bonusů), o které bude zaměstnavatel rozhodovat jen dle svého uvážení. Pokud zaměstnavatel o přiznání nenárokové složky mzdy nerozhodne, nemá zaměstnanec možnost si její poskytnutí vynutit. Rozhodnutí zaměstnavatele však nesmí být diskriminační ani porušovat pravidla rovného zacházení.
Zásada rovného odměňování
Jednou z hlavních zásad, kterou jsou zaměstnavatelé povinni dodržovat, je zásada rovného zacházení se všemi zaměstnanci, a to pokud jde o pracovní podmínky, odměňování, poskytování jiných peněžitých plnění, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání.
Právě zásada rovného odměňování by mohla být porušena v případě, že zaměstnavatel nepřizná nenárokovou složku mzdy pouze určité skupině zaměstnanců (konkrétnímu oddělení), aniž by pro to na jeho straně existoval objektivní důvod. Tím by přitom mohlo být např. neplnění cílů. Ani v takovém případě by však zaměstnavatel neměl za případné selhání jedinců trestat celé oddělení.
Porušování povinností zaměstnavatele na poli rovného zacházení řeší inspekce práce, k níž může podat podnět kdokoli, a to i anonymně. Pokud inspektoři při následné kontrole u zaměstnavatele zjistí neodůvodněné nerovné odměňování zaměstnanců, mohou zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 1 milionu Kč. Pokud pak zaměstnanci vznikne porušováním povinností zaměstnavatele škoda (například nedostane prémie, které srovnatelní zaměstnanci obdrželi), může se náhrady této škody domáhat na zaměstnavateli, a to i soudní cestou.
Shrnutí
V případě, že vaše oddělení nedostává vánoční nebo jakékoli bonusy, ačkoli se svým pracovním výkonem nijak neodlišuje od ostatních oddělení (a zároveň splňuje podmínky pro udělení nenárokové složky mzdy, pokud je zaměstnavatel určil), mohlo by jít ze strany zaměstnavatele o nerovné zacházení se zaměstnanci v oblasti odměňování.
V prvé řadě bychom doporučovali na tuto skutečnost ještě jednou upozornit vedení společnosti. Pokud by se situace ani poté nezlepšila, je možné podat podnět k příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, který situaci prošetří. Konkrétní škody můžete na zaměstnavateli vymáhat, a to podle okolností i soudní cestou.
Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
