Hlavní obsah

Poprvé se mapuje využití povodí Dunaje, cílem je ochrana vody i půdy. Zapojili se i Češi

Novinky,

Projekt CAMARO – D, na jehož řešení se podílejí také vědci z Fakulty stavební ČVUT v Praze, poprvé v historii mapuje využití celého povodí řeky Dunaj a jeho dopady na povodně a kvalitu vody. Výsledky projektu mají pomoci k trvale udržitelnému rozvoji daného území. Záměrem je chránit kvalitu půdy i vody. Aktuálně se v hlavním městě koná setkání pracovní skupiny.

Foto: Fakulta stavební ČVUT

Letecký snímek eroze (degradace) zemědělské půdy v blízkosti zástavby. Ilustrační foto

Článek

Na setkání pracovní skupiny složené z expertů na hospodaření s vodou v krajině a ochranu životního prostředí z devíti zemí zainteresovaných v projektu, které se koná 28. února a 1. března v kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze, představují odborníci z Fakulty stavební ČVUT výsledky své etapy řešení projektu.

Na pražské schůzce zástupců projektu, který vznikl v rámci programu Interreg-Danube, je na 50 expertů z Rakouska, Slovinska, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Rumunska a Srbska.

„Jde o odborníky z oblasti lesnictví, zemědělství, územního plánování i zásobování vodou. Jsou zde také specialisté na meteorologii i geologii. Jedná se o zástupce státních složek, univerzit a výzkumných institucí i správců povodí,“ přiblížil Miroslav Bauer z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který rovněž patří mezi řešitele projektu.

Průzkumná fáze, jak jsou na tom ostatní země

Úkolem pražské fakulty bylo koordinovat a zpracovat první ze tří plánovaných fází řešení projektu – průzkum aktuálního stavu problematiky i přístupu jednotlivých zemí.

„Museli jsme vytvořit přehled prakticky používaných technologií i národní legislativy v jednotlivých zemích a v každé zemi identifikovat nejvýznamnější problémy. V rámci ,průzkumné´ fáze šlo o cílený přehled problémů a ochranných metod používaných v jednotlivých zemích v oblastech zemědělství, lesnictví i krajinného plánování, protože každá země má trochu jiné problémy, metody ochrany, legislativu a často též odlišnou úspěšnost vymáhání práva,“ vysvětlil Bauer.

Velmi přínosné podle něj byly přímé rozhovory s uživateli půdy, kteří pomohli odhalit reálné a často přehlížené problémy.

Tým z ČVUT byl pro projekt vybrán jako zástupce Česka pro svou odbornost v oblasti vztahů srážek a vzniklého odtoku, problematiky eroze půdy a následného transportu půdy do toků a vodních nádrží.

„Naší specializací je znečištění vody pocházející z eroze zemědělských pozemků, ať už se jedná o splavenou půdu, nebo vázané znečišťující látky, například fosfor,“ uvedl Tomáš Dostál, hlavní řešitel projektu CAMARO – D za katedru hydromeliorací a krajinného inženýrství.

„Na základě námi vypracovaných výsledků se dále určí, kam má projekt směřovat, s jakými problémy je nutno se vypořádat, v čem se přístupy jednotlivých zemí podobají či liší,“ uzavřel Dostál.

Na výzkumu v ČR fakulta spolupracovala s Povodím Moravy, které je správcem vodních toků na našem území, jež do povodí Dunaje spadají. Po vyhodnocení úvodní části projektu se přistoupí k dalším dvěma fázím: uplatnění konkrétních metod a opatření na pilotních povodích v každé partnerské zemi.

Projekt vede Federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouska, započal v lednu 2017 a ukončen bude v polovině roku 2019. Financován je z evropských prostředků.

Související články

Denně ubývá 25 hektarů zemědělské půdy

Výměra obhospodařované zemědělské půdy se trvale zmenšuje, varují statistici. Od roku 2000 jí ubylo téměř 148 tisíc hektarů, to znamená 25 hektarů denně,...

Výběr článků

Načítám