Článek
Na setkání pracovní skupiny složené z expertů na hospodaření s vodou v krajině a ochranu životního prostředí z devíti zemí zainteresovaných v projektu, které se koná 28. února a 1. března v kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze, představují odborníci z Fakulty stavební ČVUT výsledky své etapy řešení projektu.
Na pražské schůzce zástupců projektu, který vznikl v rámci programu Interreg-Danube, je na 50 expertů z Rakouska, Slovinska, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Rumunska a Srbska.
„Jde o odborníky z oblasti lesnictví, zemědělství, územního plánování i zásobování vodou. Jsou zde také specialisté na meteorologii i geologii. Jedná se o zástupce státních složek, univerzit a výzkumných institucí i správců povodí,“ přiblížil Miroslav Bauer z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který rovněž patří mezi řešitele projektu.
Průzkumná fáze, jak jsou na tom ostatní země
Úkolem pražské fakulty bylo koordinovat a zpracovat první ze tří plánovaných fází řešení projektu – průzkum aktuálního stavu problematiky i přístupu jednotlivých zemí.
„Museli jsme vytvořit přehled prakticky používaných technologií i národní legislativy v jednotlivých zemích a v každé zemi identifikovat nejvýznamnější problémy. V rámci ,průzkumné´ fáze šlo o cílený přehled problémů a ochranných metod používaných v jednotlivých zemích v oblastech zemědělství, lesnictví i krajinného plánování, protože každá země má trochu jiné problémy, metody ochrany, legislativu a často též odlišnou úspěšnost vymáhání práva,“ vysvětlil Bauer.
Velmi přínosné podle něj byly přímé rozhovory s uživateli půdy, kteří pomohli odhalit reálné a často přehlížené problémy.
Tým z ČVUT byl pro projekt vybrán jako zástupce Česka pro svou odbornost v oblasti vztahů srážek a vzniklého odtoku, problematiky eroze půdy a následného transportu půdy do toků a vodních nádrží.
„Naší specializací je znečištění vody pocházející z eroze zemědělských pozemků, ať už se jedná o splavenou půdu, nebo vázané znečišťující látky, například fosfor,“ uvedl Tomáš Dostál, hlavní řešitel projektu CAMARO – D za katedru hydromeliorací a krajinného inženýrství.
„Na základě námi vypracovaných výsledků se dále určí, kam má projekt směřovat, s jakými problémy je nutno se vypořádat, v čem se přístupy jednotlivých zemí podobají či liší,“ uzavřel Dostál.
Na výzkumu v ČR fakulta spolupracovala s Povodím Moravy, které je správcem vodních toků na našem území, jež do povodí Dunaje spadají. Po vyhodnocení úvodní části projektu se přistoupí k dalším dvěma fázím: uplatnění konkrétních metod a opatření na pilotních povodích v každé partnerské zemi.
Projekt vede Federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouska, započal v lednu 2017 a ukončen bude v polovině roku 2019. Financován je z evropských prostředků.