Článek
Algoritmus naprogramovaný k hledání potenciálně nebezpečných blízkozemních asteroidů má svůj první „úlovek“. Astronomové pod vedením Washingtonské univerzity v americkém Seattlu oznámili, že jejich systém detekoval 180 metrů dlouhý asteroid s označením 2022 SF289. Technika nazvaná HelioLinc3D identifikovala těleso z loňských dat letos 18. července.
| Tzv. blízkozemní planetka (NEA - z angl. Near Earth Asteroid) je ta, jejíž oběžná dráha leží blízko oběžné dráhy Země. Dráhy některých planetek protínají dráhu Země a proto představují nebezpečí srážky. Na druhou stranu jsou tyto asteroidy dostupné sondám ze Země. |
Algoritmus byl navržen, aby odhaloval blízkozemní asteroidy pro nadcházející 10letý průzkum noční oblohy největšího dalekohledu na světě: Vera C. Rubin Observatory.
Observatoř se sídlem v Chile zatím není v provozu, na pátrání po planetkách s pomocí algoritmu HelioLinc3D má začít pracovat na počátku roku 2025. Díky svému 8,4metrovému zrcadlu a kameře s rozlišením 3200 megapixelů bude skenovat oblohu nebývale rychle.
K Zemi se blíží vulkanicky aktivní kometa. Rostou jí „rohy“
Astronomové nyní testovali algoritmus na Havaji - využili pozorování z průzkumu systému ATLAS od Havajské univerzity (jde o dvě observatoře na Havajských ostrovech, které fungují jako robotická přehlídka oblohy a systém varování zaměřený hlavně na včasnou detekci menších blízkozemních objektů několik týdnů před dopadem na Zemi - pozn. red.).
Systém ATLAS pozoroval 2022 SF289 loni po čtyři noci, ale asteroid byl příliš slabý na to, aby se dal prokazatelně zaznamenat. Algoritmus se „prokousával“ daty ATLAS a 18. července 2023 zjistil, že systém poprvé spatřil 2022 SF289 dne 19. září 2022, když byl asteroid na své oběžné dráze zhruba 4,82 milionu km od nás. Zkombinováním fragmentů dat ze všech čtyř nocí byl HelioLinc3D schopen planetku identifikovat, popsal portál Space.com.
ATLAS každou noc nejméně čtyřikrát pořídí snímky části oblohy. Objev nastane, když je zde zaregistrován světelný bod, který se na sérii snímků pohybuje jednoznačně po přímce. Systém pozoroval objekt 2022 SF289 třikrát během čtyř různých nocí, ale nikdy ne čtyřikrát během jedné noci, aby mohl být identifikován. Musel tedy nastoupit nový algoritmus.
Nález planetky tak potvrzuje, že algoritmus nové generace dokáže identifikovat blízkozemní asteroidy s menším počtem nutných pozorování než vyžadují stávající metody.
„Někdy“ se může hodně přiblížit
Nejdůležitější aktuálně ale není tento konkrétní asteroid, nýbrž samotné testování nového algoritmu vyhledávání potenciálně nebezpečných planetek.
„Asteroid 2022 SF289, na kterém algoritmus testovali, nepředstavuje žádné nebezpečí v dohledné budoucnosti,“ okomentoval to pro Novinky Petr Pravec z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
„Potenciálně se může ve vzdálenější budoucnosti přiblížit k Zemi až na cca 200-300 tisíc km (výpočet je ještě poněkud nepřesný), nicméně kdy přesně v budoucnosti k takovému relativně těsnému přiblížení dojde, zatím ze současných dat ještě nelze spočítat. V každém případe však pro Zemi teď nepředstavuje žádné nebezpečí,“ konstatoval.
Podle Space.com se očekává, že se k Zemi přiblíží až na vzdálenost 225 tisíc kilometrů. Čili dost blízko na to, aby se skála definovala jako „potenciálně nebezpečný asteroid“, i když reálně vůbec být nemusí.
Kolem Země obíhá nově nalezený „kvaziměsíc“. Jak dlouho s námi zůstane?
„Prokázali jsme efektivitu softwaru HelioLinc3D, který observatoř Vera C. Rubin použije k hledání tisíců dosud neznámých potenciálně nebezpečných asteroidů. Díky objevu 2022 SF289 jsme tak všichni do budoucna ve větším bezpečí,“ uvedl v prohlášení Ari Heinze, hlavní vývojář HelioLinc3D a výzkumník Washingtonské univerzity.
„Pro jakýkoli průzkum oblohy je těžké objevit objekty, jako je 2022 SF289. Nový algoritmus ale ukazuje, že je možné tyto slabé objekty odtajnit, pokud jsou viditelné po několik nocí,“ řekl podle serveru The Daily Mail Larry Denneau, vedoucí astronomického týmu při systému ATLAS.
„Toto je jen malá ochutnávka toho, co lze očekávat od observatoře v Chile za méně než dva roky, kdy bude HelioLinc3D každou noc objevovat takový objekt,“ dodal Mario Jurić, vedoucí týmu stojícího za HelioLinc3D.
Jedna věc - a velmi podstatná - je potenciálně nebezpečné těleso objevit. Ale co s tím výhledově dále, pokud by se např. za několik desetiletí opravdu schylovalo k nebezpečnému střetu s větším tělesem? Za připomenutí v této souvislosti stojí, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) loni úspěšně vyzkoušel metodu tzv. kinetického impaktoru, která může ochránit Zemi před asteroidy.
Test planetární obrany od NASA (2022)
NASA provedla praktický test 26. září loňského roku. Tehdy její sonda v rámci mise DART (Double Asteroid Redirection Test) narazila do měsíce Dimorphos, který obíhá kolem „blízkozemního“ asteroidu (65803) Didymos.
Mateřský asteroid Didymos má v průměru kolem 780 metrů a kolem Slunce oběhne jednou za 770 dní. Asi 160metrový Dimorphos před srážkou oběhl svůj mateřský asteroid jednou za 11 hodin a 55 minut.
Ukázalo se, že oběžná perioda tělesa se zkrátila o 33 minut, což je mnohem více, než v co výzkumníci doufali. Náraz též okamžitě zpomalil oběžnou rychlost asteroidu nejméně o 2,7 milimetru za sekundu.
Vědci detailně rozebrali úspěšný test planetární obrany
Asteroidy dopadají na Zemi pravidelně, často jsou ale tak malé, že shoří v atmosféře. Ty větší by ovšem mohly napáchat značné škody, pokud by naši planetu zasáhly.
Na Valentýna roku 2046 by se mohla Země srazit s asteroidem
Nebezpečí srážky asteroidu se Zemí pominulo, hlásí astronomové