Pomoc s léčbou? Vědci objevili mozkové signály chronické bolesti

O objevu informoval mj. deník The Guardian s tím, že je to poprvé, co vědci dekódovali mozkovou aktivitu, která je základem chronické bolesti u pacientů.

Objev podle nich zvyšuje naději, že by např. terapie hluboké mozkové stimulace, která se již používá u léčby Parkinsonovy nemoci a těžké deprese, mohla pomoci těm, kteří již vyčerpali všechny ostatní možnosti.

„Zjistili jsme, že chronickou bolest lze úspěšně sledovat a předvídat v reálném světě, když třeba pacient venčí psa, když ráno vstává nebo zatímco se obecně věnuje svému životu,“ uvedl neurolog a vedoucí výzkumu Prasad Shirvalkar.

Jak upozorňují experti, kupříkladu jen ve Velké Británii postihuje „tichá epidemie“ chronické bolesti zhruba 28 milionů dospělých. To znamená, že téměř 44 procent britské populace pociťuje bolest po dobu nejméně tří měsíců, a to navzdory lékům či jiné léčbě. Příčiny jsou různé – od artritidy, rakoviny a problémů se zády až po cukrovku, mrtvici a endometriózu.

Přestože chronická bolest způsobila častější předepisování silných opioidů, žádná léčba na toto onemocnění podle vědců působících v USA příliš nezabírá. Odborníci kvůli tomu vyzývají k přehodnocení způsobu, jakým zdravotníci přistupují k pacientům s trvalou bolestí.

V nejnovější studii publikované v odborném časopise Nature Neuroscience Shirvalkar a jeho kolegové chirurgicky implantovali elektrody čtyřem pacientům s obtížně řešitelnou chronickou bolestí po mrtvici nebo ztrátě končetiny.

Zařízení umožnila pacientům zaznamenávat aktivitu ve dvou oblastech mozkové kůry – přední cingulární kůře a orbitofrontálním kortexu – po stisknutí tlačítka na vzdáleném sluchátku.

Dobrovolníci několikrát denně vyplnili krátké dotazníky o síle a typu bolesti, kterou pociťují, a poté zaznamenali snímky mozkové aktivity. Výzkumníci zjistili, že na základě odpovědí a záznamů mozku mohou vycvičit algoritmus, který dokáže předpovědět bolest člověka na základě elektrických signálů v orbitofrontální korové oblasti.

„Vyvinuli jsme tzv. objektivní biomarker pro tento typ bolesti,“ sdělil Shirvalkar.

V samostatné práci tým zjistil, že akutní nebo krátkodobou bolest, např. při dotyku horkého předmětu s kůží, doprovází velmi odlišná mozková aktivita. Toto zjištění může alespoň částečně vysvětlovat, proč jsou běžná analgetika méně účinná při chronické bolesti než při krátké agónii způsobené třeba naraženým palcem u nohy.

„Chronická bolest není jen trvalejší verzí akutní bolesti, ale v mozku se zásadně liší. Doufáme, že až tomu lépe porozumíme, budeme moci tyto informace využít k vývoji individualizovaných terapií stimulace mozku pro nejzávažnější formy bolesti,“ uzavřel Shirvalkar.