Článek
"Krabička" má podlouhlý tvar a je poměrně nízká, takže kapr je v ní schovaný jen z poloviny. Zbigniew Szczepański ze Sdružení pro propagaci ryb v internetovém vydání listu Gazeta Wyborcza vysvětlil, že kapr může kromě dýchání přes žábry dýchat několik desítek minut také pokožkou. Proto vědci vymysleli takovou přepravku, v níž skoro celý povrch těla ryby je v kontaktu se vzduchem.
Vědci z Polské akademie věd zjistili, že kapři, kteří cestovali v těchto krabičkách, vylučovali výrazně méně stresového hormonu kortizolu. Szczepański uvedl, že přepravka neposlouží jenom kaprovi, ale i lidem, kteří ho později budou jíst. Pokud jsou podmínky převozu ryb dobré, je potom i jejich maso chutnější.
Krabičky pro převoz kaprů z obchodů jsou vyrobené ze stejného druhu plastu jako například lahve na nápoje. Zákazníci je nebudou muset po Štědrém dnu vyhodit, budou si je moci schovat na dalšího kapra. Vanička by měla stát kolem jednoho zlotého (6,2 koruny). Zda si polští spotřebitelé budou o Vánocích pochutnávat na rybě s čistým svědomím, záleží hlavně na dobré vůli obchodníků a na tom, jestli se jich lidé u prodejců ryb budou domáhat, připomněla Gazeta Wyborcza.
Loni se před Vánoci prodávaly speciální kbelíky na přenos živých kaprů z obchodů. Tato novinka se ale neosvědčila, protože odborníci zjistili, že podmínky v takových nádobkách byly srovnatelné s nezavázanou igelitovou taškou.
Poláci na Štědrý večer jedí například kapra smaženého nebo v rosolu. Kapři představují polovinu sladkovodních ryb ulovených v Polsku. Podle sdružení polských chovatelů kaprů se v Polsku ročně vyloví 20 000 tun těchto ryb, nejvíce v Evropské unii.
Druhé je Česko, které se na rozdíl od Polska může chlubit tím, že má kapry s ochranným označením od Evropské komise. Získali ho kapr třeboňský a kapr pohořelický. Polsko se v současnosti také uchází o zápis jednoho svého kapra mezi potraviny a zemědělské výrobky, jež chrání Brusel.