Článek
„Cesta do vesmíru často začíná v Antarktidě, kde se testují nová zařízení před jejich praktickým využitím. I náš tým přispěje k tomu, aby výpravy na oběžnou dráhu Země byly bezpečnější,“ řekl Novinkám manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.
Zařízení pro astronauty otestují na polárnících
Členy týmu jsou i zástupci pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT). Na jih si povezou své nově vyvinuté zařízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), které bude jednou odečítat z astronautů důležitá fyziologická data. Díky tomu bude jejich zdravotní stav neustále pod kontrolou. Vývojáři otestují nové zařízení na polárnících.
Technologii možná jednou využije český bojový pilot Aleš Svoboda, jehož čeká do roku 2028 let do vesmíru.
Český pilot Aleš Svoboda zdárně dokončil první fázi astronautského výcviku ESA
Neméně důležitý bude nový výzkum zaměřený na šíření obávané ptačí chřipky v Antarktidě. Ve světě zdecimovala chovy ptáků. Po stovkách nyní v oblasti jižního pólu hynou rypouši sloní a tuleni krabožraví.
„Jde o to, zjistit, nakolik vážný kmen chřipky v Antarktidě je, popřípadě které skupiny živočichů mu odolávají hůře či lépe,“ vysvětlil Kapler. Do výzkumu mořských i suchozemských řas se zapojí izraelská vědkyně, která je také členkou týmu.
Vědci z Masarykovy univerzity působí od roku 2004 na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova, kde byla o tři roky později postavena Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela. Využívána je vždy v době antarktického léta, tedy od ledna do března. Dosud na ní pobývalo přes 130 vědců řešících více než padesát nejrůznějších výzkumných projektů.
Stanice je i unikátním testovacím centrem, v němž se prověřuje pro výzkumníky a vývojáře z ČR odolnost nových výrobků od obuvi a oděvů až po nátěrové hmoty nebo nové druhy plastů.
Tučňáky z Antarktického poloostrova může zdecimovat agresivní ptačí chřipka. Odhalit ji pomohli Češi
Antarktida taje, vědci z ČR zkoumají změnu klimatu
Celkem se do Antarktidy vydá 22 polárníků rozčleněných do dvou týmů, které se nepotkají. První skupina zamíří již 1. ledna na Mendelovu stanici, druhá 11. ledna na českou základnu CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově, který je také v oblasti Antarktického poloostrova.
Panují na něm unikátní podmínky - má dva přílivy, z každé strany jiný. V budoucnu by na něm měla vzniknout nová česká vědecká stanice.
Dva vědce čeká i pobyt na ukrajinské stanici Akademik Vernadsky.
Hlavním cílem expedice je pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a sledování toho, jak na oteplování, tání ledovců a postupné rozmrzání dlouhodobě zamrzlé půdy reagují polární ekosystémy.
Antarktida taje českým vědcům doslova před očima.
„Je to neutěšený pohled. Vše bohužel nasvědčuje tomu, že se klimatickou změnu nepodaří nejen zastavit, ale ani přibrzdit. Když si vybavím, jak to vypadalo u stanice kdysi, a když vidím, jak to vypadá teď, jsem z toho smutný,“ uvedl geolog a vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.