Polární záře, nebo jen červánky? Odborníci vysvětlují, co Češi na Nový rok viděli

Jisté je, že středa byla pro pozorovatele oblohy skutečně výjimečná.

„Včera (ve středu) večer se postupně sešly dvě situace. Červené až nachové osvětlení oblačnosti při západu slunce způsobené specifickou meteorologickou situací bylo tak úchvatné, že si ho všiml asi každý. Zároveň asi hodinu poté se objevila polární záře, která je v naší zeměpisné šířce také především červená,“ vysvětlil pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

„A tak si mnoho lidí myslelo, že polární záři viděli právě při západu. Polární záře byla ale viditelná jen velmi slabě a spíše pouze fotograficky,“ upřesnil astronom.

Jak dále pro Novinky upozornil popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, obloha byla ve středu odpoledne plná řídké vysoké oblačnosti, na které červánky vznikají nejlépe.

Po setmění pak tedy shodou okolností vznikla i polární záře, která ale s červánky vůbec nesouvisí. „Vzniká vysoko v atmosféře, mnohem výše než zmíněná oblačnost, a to jako důsledek vybíjení energie při srážkách částic uniklých ze Slunce a interagujících se zemskou atmosférou,“ popsal Horálek, který sám nyní polární záři fotograficky zachytil z území Slovenska.

Zmínil, že lidé si červánky s polární září pletli i z toho důvodu, že na záři se dopředu upozorňovalo – kvůli sluneční aktivitě se totiž skutečně dala očekávat, byť její předpovídání je vždy nevyzpytatelné.

Nakonec jsme se jí ale opravdu dočkali a upozornil na ni i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

„Polární záře je navíc vidět až za tmy, zatímco červánky na počátku soumraku (nebo ráno),“ doplnil Horálek.

Silné erupce na Slunci mezi 29. a 30. prosincem každopádně přinesly nádhernou podívanou na noční obloze, která se nejprve projevila během silvestrovské noci. Jak popisuje Česká astronomická společnost na svém webu, nejsilnější geomagnetická bouře však nastala poté, co dorazila další vlna částic 1. ledna kolem 18:30 SEČ.

Pozorování nicméně na mnoha místech v republice komplikovala oblačnost, a tak mnozí o tento jev přišli. Anebo si užili „jen“ červánky.

Za připomenutí ještě stojí, že téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů: Kvadrantidami. Roj, jehož mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1 (nikoli kometa), je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna.

Vrchol aktivity roje lze letos pozorovat v noci z pátku 3. na sobotu 4. ledna, přičemž maximum nastane už 3. ledna v 16 hodin SEČ.

Radiant roje, tj. místo, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno roku 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, bude vysoko nad severovýchodním obzorem právě až ve druhé polovině noci – 4. ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ranní, kdy zároveň nebude rušit Měsíc.

Ještě tento týden v sobotu se na večerní obloze schýlí k další pozoruhodné a poměrně vzácné nebeské podívané: Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná je to přitom především pro majitele dalekohledů, jelikož při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmický soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme.

Už za soumraku se 4. ledna budou obě tělesa na nebi k sobě postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane nad jihozápadním obzorem okolo 18:36 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách), přičemž Saturn v průběhu minuty a půl postupně zmizí za Sluncem přímo neosvětlenou částí Měsíce. Výstup Saturnu zpoza osvětlené části měsíčního kotouče se odehraje okolo 19:36 SEČ.