Pokus s transplantací prasečí ledviny do lidského těla byl ukončen. Pracovala dva měsíce

Američanka Mary Millerová-Duffyová se po smrti svého bratra odhodlala darovat Mauricovo tělo na výzkum dárcovství orgánů. Chirurgové mu vyměnili ledviny za jednu z geneticky modifikovaného prasete.

Transplantační tým pracuje na těchto experimentech, protože chce nejprve ověřit, zda ledviny prasat mohou normálně fungovat u dárců s mrtvým mozkem.

Vědci se těmito pokusy učí nové poznatky a doufají, že dojde ke schválení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby v blízké budoucnosti mohli začít testovat prasečí ledviny v živých pacientech.

„Zjišťujeme, že to (aby ledviny z prasat fungovaly v lidském těle) skutečně může být proveditelné,“ řekl podle agentury AP transplantační imunolog z NYU Massimo Mangiola.

První měsíc prasečí ledvina fungovala bez známek potíží. Když pak začal druhý měsíc, lékaři naměřili mírné snížení množství produkované moči.

Biopsie potvrdila „jemné znamení“, že tělo začíná ledvinu odmítat – což dává lékařům příležitost zjistit, zda s tím něco může nějaká léčba udělat. Výkon ledviny se obnovil se změnou podávání léků na potlačení imunity, které obecně pacienti užívají.

„Vypadá to krásně, je to přesně tak, jak vypadají normální ledviny,“ řekl Dr. Jeffrey Stern ve středu, když odebíral prasečí ledvinu k bližšímu dalšímu zkoumání.

Dostat se na transplantaci orgánu je běh na dlouhou trať. Např. v USA je na čekací listině více než 100 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje právě ledvinu.

Desetiletí pokusů navíc nedokázalo zabránit lidskému imunitnímu systému zlikvidovat cizí tkáň. Avšak prasata geneticky modifikovaná tak, aby jejich orgány byly podobnější lidským, obnovují zájem o tyto tzv. xenotransplantace (zákrok, kdy se nefunkční tkáň či orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu – pozn. red.).

Je toto všechno skutečně dalším krokem k tomu, aby se začaly provádět xenotransplantace? Má to i spoustu otazníků. Je třeba připomenout, že loni v lednu transplantovali 57letému Davidu Bennettovi – jako prvnímu člověku – srdce prasete, jež bylo geneticky modifikováno, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout.

Jelikož organismus nové srdce okamžitě neodmítl, vzbudil případ naděje, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.

Jenže v těle daného Američana, který zemřel po dvou měsících v březnu 2022, byly poté objeveny stopy prasečího viru. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.

Tým Dr. Roberta Montgomeryho, který se nyní staral o tělo Maurice Millera, nicméně věří, že udržování jeho těla s ledvinou prasete na ventilátoru po dobu dvou měsíců by mohlo zodpovědět některé otázky a třeba i vyvrátit určité pochybnosti. Uvidíme tedy, co přinese další výzkum.