Článek
Živý přenos byl ukončen.
Velkolepé zatmění Slunce, během kterého je Země, Měsíc a Slunce v jedné přímce, bylo přímo sledovatelné zejména v jižní polovině Asie a částech západního Pacifiku, na Arabském poloostrově či ve východní Africe, rovněž částečně i v jihovýchodních oblastech Evropy. Měsíc hlavně z asijského pohledu během úkazu blokuje více než 99 procent slunečního světla.
Ukázka průběhu prstencového zatmění Slunce
„Zatmění Slunce je nádherný nebeský úkaz a vlastně takový vesmírný dárek pozemšťanům, protože Slunce je sice 400krát větší než Měsíc, ale také je 400krát dále od Země než Měsíc. Proto jsou obě tělesa na naší obloze stejně velká a může docházet k zatmění Slunce,“ uvedl pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Prstencové zatmění Slunce je podle něj speciální případ, kdy je náš Měsíc na eliptické oběžné dráze kolem Země ve vzdálenějším bodu, v takzvaném apogeu neboli odzemí. „A protože je dále, je také zdánlivě o něco menší a nestačí zakrýt celé Slunce. V maximální fázi zatmění tak kolem Měsíce svítí prstenec,“ popsal.
Částečné zatmění z ČR za rok, úplně za více než století
Zajímavé také je, že se toto prstencové zatmění kryje s obecně nejdelším dnem v roce - je to poprvé od roku 2001, kdy se slunovrat setkává se zatměním Slunce, znovu se tak stane v roce 2039, připomíná britský list The Independent. Letní slunovrat nastává ze soboty na neděli, konkrétně začalo astronomické léto v sobotu ve 23:43.
Večerní oblohu si podmaní polostínové zatmění Měsíce
„Nejbližší zatmění Slunce pozorovatelné od nás bude částečné, a to 10. června 2021 (shodou okolností na jiném místě Země bude rovněž prstencové). Na to úplné si ale v ČR budeme muset počkat až do 7. října 2135,“ dodal Suchan na závěr.