Článek
Jsou to masožravé liány z Asie. „Jde o láčkovky. Každá z nich má trošku jinak vyvinutou past. Některé pasti dorůstají obřích rozměrů a jsou schopny pozřít nejen množství hmyzu, ale i drobné obratlovce,“ řekla Novinkám a Právu zkušená pěstitelka a sběratelka masožravek Markéta Aubrechtová, jejíž tým expozici nazvanou Živé pasti v Olomouci připravil. Již popáté.
„Pro mě jsou masožravé rostliny vášní. Je to mé hobby a životní láska, které se věnuji již přes dvacet let,“ svěřila se pěstitelka s tím, že se jí tyto rostliny velmi líbí. „Jsou krásné a to, že jsou schopny chytat kořist, to je jen bonus navíc,“ doplnila.
Ve sklenících v olomouckých Smetanových sadech lze spatřit masožravé rostliny rozličných velikostí.
Za masožravkami vyráží i na expedice. I proto, aby se seznámila s prostředím, kde rostou. Třeba i na Borneu či Filipínách. „Dovážet je z volné přírody nelze. Rostliny získáváme různými způsoby. Spoustu masožravek si pěstujeme sami. K dalším se dostáváme třeba i výměnami se zahraničními pěstiteli,“ poznamenala Aubrechtová.
Masožravky jsou podle ní výbornými lovci. „Třeba některé šperlice chytí za den dvacet, třicet much. Ale i vosy nebo sršně,“ upozornila s tím, že způsoby lovu mají masožravky různé. Některé dokonce oběti lapají i na kapičky rosy, jiné je loví v podzemí.
Ve sklenících Flory mohou návštěvníci spatřit například i unikátní kolekci vodních masožravých rostlin, včetně velmi vzácné aldrovandky měchýřkaté, která loví do smršťujících se listů drobný vodní hmyz a korýše. Mezi botanické kuriozity se řadí i citlivka stydlivá, která reaguje na dotek sklápěním listů.
Masožravé rostliny lákají do skleníků v olomouckých Smetanových sadech velké i malé návštěvníky.
Obdivovat lze i jednu z největších rosnatek na světě – rosnatku královskou z jižní Afriky. Nebo rosnatku kapskou pocházející také z jižní Afriky a považovanou za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkám.
„Příchozí mohou spatřit i jedny z nejmenších rosnatek na světě – trpasličí rosnatky z Austrálie, masožravé bromélie a také raritní heliamfory z těžko přístupných stolových hor Jižní Ameriky,“ podotkla Aubrechtová.
Mezi vystavenými rostlinami podle ní samozřejmě nechybí ani nejznámější masožravka na světě mucholapka podivná spolu s celou řadou jejích zajímavých klonů. „Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny,“ konstatovala autorka výstavy. V expozici jsou i masožravé rostliny, které rostou v Česku.
Některé masožravky jsou schopny pozřít i malé obratlovce, říká pěstitelka Markéta Aubrechtová (na snímku).
Některé rostliny na výstavu zapůjčil Botanický ústav Akademie věd z Třeboně, návštěvníci si ve sklenících mohou prohlédnout také zajímavé exempláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Expozice je úžasná. Vůbec nelituji, že jsme se na ni přišli podívat,“ svěřila se Ilona Výborná, která do skleníků zavítala se svým devítiletým synem. Výstava potrvá do 9. června. Její součástí je i odborná poradna pro pěstitele.