Článek
Video v nevídaných detailech ukazuje nejen masivní hvězdokupu RCW 38, ale i jasně zářící oblaka plynu v jejím okolí a temné vrstvy prachu táhnoucí se centrální částí tohoto mladého uskupení hvězd. Takto ji nasnímal přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT, který pracuje v observatoři Paranal v Chile.
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Dělí se na dva základní typy: otevřené a kulové. Hvězdokupa RCW 38 patří mezi ty otevřené. |
Průzkum hvězdokup zahalených prachem
S využitím infračerveného záření je HAWK-I schopen prozkoumat hvězdokupy zahalené oblaky prachu, jako je právě RCW 38, a poskytuje tak astronomům jinak nedosažitelný pohled na hvězdy, které se zde tvoří. Tato hvězdokupa obsahuje stovky mladých, horkých a hmotných hvězd.
Centrální část hvězdokupy je na snímcích patrná jako jasná oblast s modrým nádechem. Nachází se tam totiž řada velmi mladých hvězd a takzvaných protohvězd, které jsou stále ve fázi zrodu.
„Záření, které tyto stálice emitují, způsobuje intenzivní svit okolního plynu. Ten je v silném kontrastu s temnými chladnými oblaky kosmického prachu táhnoucími se celou oblastí, které jsou patrné pouze slabě v odstínech šedé případně červené či oranžové barvy. A díky tomuto kontrastu je celá scenérie tak působivá – jde doslova o kosmické umění,“ píše ESO ve své zprávě.
Starší záběry jsou odlišné
Není bez zajímavosti, že starší záběry dané oblasti pořízené na vlnových délkách viditelného záření jsou nápadně jiné, a to kvůli prachu, který zabraňuje průchodu světla ze vzdálenějších částí kupy.
Je zde tedy zobrazeno mnohem méně hvězd. Pozorování v infračerveném oboru však umožňují prohlédnout méně husté oblaky prachu jinak bránící průchodu běžného viditelného světla a nahlédnout až do srdce hvězdného seskupení.
Kamera HAWK-I, jejíž počátky sahají do roku 2007, je instalována na jednom ze čtveřice hlavních dalekohledů systému VLT a pracuje v blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření. Podle ESO je vhodná pro řadu vědeckých pozorování – získává snímky blízkých galaxií nebo velkých mlhovin, ale také jednotlivých hvězd nebo exoplanet (planet mimo naši sluneční soustavu).
Doplňující zařízení GRAAL je v Chile od roku 2015. Jde o modul adaptivní optiky, který přístroji HAWK-I umožňuje získávat nejdetailnější záběry. Využívá čtveřici laserových paprsků, které ve vysoké atmosféře vytvářejí umělé referenční hvězdy. To se využívá k opravě rozmazání obrazu způsobeného turbulencemi v atmosféře. Proto lze obrázky získat poměrně ostré.
Aktuální videozáběr se vytvořil z dat pořízených v průběhu testovacích pozorování kombinace přístrojů HAWK-I a GRAAL. Tyto testy jsou důležitou součástí schvalovacího procesu nových přístrojů pro dalekohled VLT.
ESO je evropská mezivládní astronomická organizace. Má 15 členů včetně České republiky a dva strategické partnery: Chile, která hostí všechny pozemní observatoře ESO, a Austrálii.