Podpora škol se sociálně znevýhodněnými dětmi přinese jednou miliardy ročně, slibuje ministerstvo

Podle ministerstva školství by podpora škol s náročnějšími žáky měla celospolečenské přínosy značné a opírá se o studie agentury PAQ Research a institutu IDEA při CERGE-EI.

„Podle výpočtů na údajích z roku 2020 odvede středoškolský absolvent do veřejných rozpočtů o 2,3 až 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Studie uvádí, že pokud bychom počítali s průměrnými náklady 50 tisíc korun na žáka na rok, pak by stačilo, aby přijatá opatření pomohla dvěma až čtyřem procentům zacílených žáků, aby se investice vrátila,“ stojí v podkladech ministerstva školství.

Václav Korbel z PAQ Research odhadl, že podpora škol s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků v mateřských, základních a středních školách by vyšla na zmíněné jednu až dvě miliardy ročně.

„To je realistický odhad. Je to sice hodně, ale v porovnání se školským rozpočtem, který je na příští rok plánován ve výši 185 miliard, to není tak moc. A už vůbec ne při porovnání s celkovými přínosy,“ řekl Novinkám.

Podobný princip financování školství funguje například ve Velké Británii, Nizozemku či Francii.

Navýšené rozpočty daných škol by mohly umožnit doučování, častější dělení hodin na menší skupiny a tandemovou výuku, takže by se učitelé mohli dětem věnovat cíleněji. Rovněž by se mohly navýšit výdaje na tzv. ostatní neinvestiční výdaje, z čehož lze platit plavání, výlety, pomůcky. Školy by si také mohly dovolit zaplatit větší úvazky psychologů či speciálních pedagogů.

„Mohla by se i posílit nadtarifní složka platů, aby se zvýšila motivace učitelů při výuce, která je náročnější. A možná ještě důležitější efekt je, že by vyšší platy mohly přilákat nové a schopné učitele,“ popsal Korbel.

Přínos lepšího vzdělání těchto žáků by měl přinejmenším znamenat až 18 miliard v HDP navíc, nejambicióznější varianta počítá se 122 miliardami. Ministerstvo školství rovněž zmiňuje, že před čtyřmi lety výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti vyšly na sedm miliard a inkluze na 10 miliard.

Posílení vzdělávacích výsledků by mělo další společenské dopady, zřejmě by se zlepšil zdravotní stav obyvatelstva, snížila sebevražednost a rozvodovost, zlepšilo by se rodičovské chování.

Pokud by na podporu měly dosáhnout školy, které mají alespoň 10 procent dětí se sociálním znevýhodněním, jednalo by se podle Korbela asi o 500 institucí.

Připustil, že je chyba, že MŠMT v důvodové zprávě možné dopady na rozpočet nezmínilo. A to si nenechává ministerstvo financí líbit: v připomínkovém řízení upozorňuje, že to dopady zákonitě mít bude, a hodlá si nechat doplnit, na kolik to vyjde.

„Přijetím předloženého materiálu lze očekávat další zvýšený nezabezpečený dopad na státní rozpočet, který ministerstvo školství v materiálu nevyčísluje ani se o něm nezmiňuje. S materiálem nelze proto souhlasit,“ připojil resort financí do připomínkového řízení k návrhu novely.

Na dotaz Novinek však odmítl situaci dále rozvádět. „Ministerstvo financí se standardně drží zásady, že nekomentuje návrhy zákonů ostatních resortů v médiích před jejich schválením na úrovni vlády,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového odboru ministerstva financí.