Podpásovky v přijímačkových testech odstřelují nadané žáky

Krkolomná byla češtinářská úloha pro deváťáky se zadáním: „Ke každé z následujících podúloh (7.1 a 7.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.“ A podúloha zněla – „napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem ŘÍKAT, skloňuje se podle vzoru KOST a neobsahuje předponu“, přičemž slovo „neobsahuje“ bylo podtrženo.

Dovětek nedává smysl jazykovědci Karlu Olivovi. „Nic jiného než ‚řeč‘ mě nenapadá. Nevím, proč to tam dali, ale jsem vědec, ne pedagog,“ řekl Právu.

Na nic nepřišla ani expertka na čtenářskou gramotnost Hana Košťálová. „Proč to tvůrci podtrhli, nevím. Určitě to upoutá pozornost dítěte na nějakou chvíli a nějaký čas ho to stojí, aniž by to přineslo jakýkoli poznatek, co dítě umí a čemu rozumí, jak přemýšlí,“ řekla Právu.

Údiv budí i otázka pro páťáky, kdy mají k určité situaci vybrat ze čtyř možností pořekadlo ve správném tvaru. Věta pak má znít „Zkrátka na hrubý pytel hrubá záplata“.

Podle Košťálové ale děti nemusí konkrétní ustálená spojení znát a těžko se mohou na podobnou úlohu připravit. „Dítě ho asi musí znát z rodiny, ale v knihách, které dnešní děti čtou, se něco podobného vyskytuje velmi málo. To by musela rodina cíleně vybírat knihy O Honzovi a podobně,“ uvedla.

Košťálová tvrdí, že testy některý typ dětí znevýhodňují. „Inteligence není spojená jen s rychlostí, ale i s tím, že se jde víc do hloubky. Ti přemýšliví se mohou zaseknout, navíc v časové tísni. Lepší šance mají děti z prostředí, jež je vybavilo pasivní znalostí, kterou včas vytáhnou. A pak jsou děti, které projdou mraky přípravek,“ uvedla.

„Špatně z toho vyjdou děti, které jsou i talentované, ale nemají dostatečné zázemí, které by je rozvinulo, a nemají ani na to, zaplatit si přípravu,“ dodala.

A na tom je široká odborná shoda. Testování dlouhodobě kritizuje Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK. „Vadné testy i ostudné případy ovlivňují a degradují výuku na základní škole. Národ ztrácí mnoho nadějných studentů i učňů tím, že většina veřejnosti, úředníků i škol lpí na předpotopních představách o učení i o cílech vzdělávání,“ napsal Právu.

Košťálová upozornila, že testy neposilují rozvoj žáků, tedy umění řešit problémy, komunikovat či přenášet poznatky. „Je snad úloha s hrubým pytlem podpora kompetenčního vzdělávání?“ podivila se.