Článek
Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům ZŠ, ve kterých bylo v polovině května alespoň deset ukrajinských uprchlíků.
Více než dvě třetiny MŠ a ZŠ, které inspektoři navštívili, kvůli možným traumatům po útěku z války sledovaly psychický stav uprchlíků. Psychické problémy u běženců evidovala nadpoloviční většina těchto škol, i když potíže se v nich podle inspekce týkaly menšiny ukrajinských žáků a v podstatě nenarušovaly běžnou výuku.
U zápisů do ZŠ bylo v dubnu 142 tisíc dětí, Ukrajinci půjdou později
Téměř třetina všech navštívených základních škol ovšem podle inspektorů nedokázala ukrajinským dětem zajistit psychologa, a to z personálních nebo finančních důvodů. Kolem 60 procent škol nemělo ani vhodné relaxační místnosti pro adaptaci a podporu duševního zdraví, jak inspekce zjistila.
Uzavřenost ukrajinských žáků podle ní zaznamenalo asi 65 procent škol, které sledovaly psychický stav Ukrajinců. V téměř polovině škol se u některého z nich vyskytla emoční citlivost. Kolem 30 škol zaregistrovalo úzkostné stavy či deprese a čtvrtina potíže s pozorností.
V menším množství se u dětí z Ukrajiny objevily též projevy agrese, chronické bolesti hlavy, únava, zažívací potíže či jiné somatické potíže.
Je potřeba vytvořit model zavedení specializovaných pozic do škol, nabádá EDUin
Se zajištěním pomůcek pomohlo ukrajinským žákům zhruba 90 procent škol. Kolem 70 procent jim zajistilo i jazykové varianty výukových materiálů a dvě třetiny jim nabídly mimoškolní aktivity. Často se jim ale nedařilo sehnat asistenta se znalostí ukrajinštiny. Problém s tím měla třetina škol.
Čtvrtina podle inspekce nedokázala zajistit vyšetření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Kvalita vzdělávání a otazníky kolem září
Většina škol zatím nabízela ukrajinským žákům školní pomůcky, obědy i mimoškolní aktivity zdarma. Tyto věci se většinou platily ze sponzorských darů nebo sbírek, což ale podle Zatloukala nemůže být dlouhodobě stabilní řešení.
Co se týká vztahů mezi českými a ukrajinskými dětmi, většinou jsou podle inspekce zatím dobré. Pozitivní postoj k ukrajinským uprchlíkům dosud převažuje i u rodičů. „Objevují se ale zároveň obavy o zachování kvality vzdělávání,“ dodal Zatloukal.
Audit v Cermatu odhalil podivné pracovní dohody se zaměstnanci
Jak jsme již informovali v pondělí, do českých škol zatím nenastoupily dvě třetiny dětí ukrajinských uprchlíků, sdělili Zatloukal s Gazdíkem.
„Sedmdesát pět procent ukrajinských dětí nenastoupilo do mateřských škol, do základních škol nenastoupily dvě třetiny dětí,“ řekl v pondělí k výsledkům inspekce Zatloukal.
V září se čeká nápor. Většina ukrajinských dětí zatím do školy nenastoupila
Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent, ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je ale nadále nízký.
„Kapacit je dostatek, pro základní školy je to 153 tisíc míst. Problém je, že nejsou rovnoměrně rozmístěny po České republice. V Praze a okolí se tak může stát, že (kapacity) nepostačí,“ upozornil Gazdík.
MŠMT vyčíslilo náklady na začleňování ukrajinských školáků. Zatím jednotky milionů
Hlavní nápor se ale čeká se začátkem školního roku. „Po 90denním pobytu se na ně podle zákona vztahuje povinná školní docházka. To u většiny bude splněno právě 1. září,“ vysvětlil ministr.
„K 1. září může nastoupit do škol 50 tisíc ukrajinských žáků nebo také 150 tisíc ukrajinských žáků. Je těžké to zatím odhadnout,“ míní šéf MŠMT.
Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuse o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.
