Článek
Takové období dešťů skutečně není v oblasti Sahary běžné, podle webu Severe Weather Europe, který na aktuální fenomén v počasí právě teď upozornil, to nastává v průměru méně než jednou za deset let. Za posledních 53 let nastaly takové události v srpnu pouze čtyřikrát.
Pršet tam má hlavně v následujících zhruba 16 dnech, avšak velká část pouště má podle předpovědí zažít déšť i v příštím měsíci. To naznačuje, že v centrálních regionech Sahary spadne v nadcházejících dnech a týdnech i přes 1000 procent běžného úhrnu srážek. Jinde „jen“ o více než 500 procent.
Up to 10x more rain in the Sahara and when there will be some historical books in future this year 2024 will be first one of the wettest and hottest of a long series and marking the start of climate chaos never seen by a human! Hyper Normalisation of the PR will drive the… https://t.co/2gviPU1Reg pic.twitter.com/r7jtJed9Ju
— Thomas Reis (@peakaustria) August 27, 2024
Obvykle to je známkou toho, že se možná něco mění v zemském meteorologickém systému – a to může poukazovat na neobvyklý stav atmosféry.
Sahara
Africká poušť Sahara je nazývána nejsušším místem na Zemi, protože do ní spadne málo nebo žádné roční srážky. Je to největší a nejžhavější poušť světa, rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Pokrývá více než 9,2 milionu kilometrů čtverečních.
V arabštině slovo sahra' (صحراء) znamená obecně poušť, hovoří-li se však o Sahaře, použije se výraz s určitým členem As-Sahra', tedy Ta poušť.
Tato oblast v Africe je horká a suchá, protože se nachází pod subtropickým systémem trvalého vysokého tlaku. Daný systém zjednodušeně řečeno způsobuje sestup vzduchu, čímž se atmosféra stává suchou a stabilní – a brání tvorbě mraků a srážek.
Může uvnitř Sahary vzniknout nové moře?
Sahara ale nebyla vždy horkou pustinou, jak ji známe dnes. Ještě před několika tisíci lety (6-11 tisíci lety) se jednalo o zelenou oblast s jezery, řekami a bujnou vegetací. Nicméně změny v atmosféře naší planety způsobily posuny ve světových vzorcích počasí, což postupně přeměnilo zelenou oblast na jednu z nejsušších.
Oblast Sahary je každopádně většinou bez srážek, pouze s malým množstvím srážek v jižnějších oblastech. Tento tropický pás dešťových srážek se nazývá intertropická zóna konvergence (ITCZ). Je to v podstatě pás mraků, přeháněk, bouřek a dešťů, který se šíří po celém rovníku.
- Intertropická zóna konvergence (ITCZ) je oblast obklopující Zemi v blízkosti rovníku, kde se setkávají severovýchodní a jihovýchodní pasáty. Zóna se jeví jako pásmo oblaků, obvykle bouřkových, které obepínají zeměkouli okolo rovníku. Umístění intertropické zóny konvergence se průběhem času mění. Změny v její oblasti mají velký vliv na srážky v rovníkových oblastech vyúsťující zejména ve střídání období sucha a dešťů.
ITCZ ovlivňuje nejen klima v tropických zemích, ale může i hrát roli v globálním meteorologickém systému a může také ovlivnit tvorbu tropických bouří. Na změnách a posunech ITCZ závisí i srážkové události na Sahaře. Od června se zóna posouvá mnohem více na sever než obvykle. To může drasticky změnit počasí v regionu a také ovlivnit atlantickou sezónu hurikánů.
Zkáza „ráje na zemi“? Vědci odmítají brazilský projekt průplavu skrz vzácné mokřady
Ale nejsilnější účinek tohoto severního posunu je právě to, že přináší vzácné dešťové události hluboko do saharské pouště.
V Česku především suché září
A jak to bude v jiných částech světa, jak regionálně blízkých, tak třeba i u nás? „Jak přelom srpna a září, tak první polovina září bude i ve Středomoří bohatá na srážky – což je dobrá zpráva z hlediska tamního nebezpečí požárů i prohlubujícího se sucha,“ sdělila na dotaz Novinek meteoroložka Dagmar Honsová.
„U nás se naopak očekávají převážně suché a teplotně nadprůměrné zářijové týdny,“ doplnila.
| Saharské pouštní klima tedy není neměnné, jen samý písek a nehostinné sucho tam nebude převažovat navždy. Z pět let staré studie amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) vyplynulo, že jednou může na africké poušti Sahara růst množství zeleně. Analýza mořských sedimentů ze západoafrického pobřeží totiž naznačila, že podnebí Sahary se mění mezi suchým a vlhkým každých přibližně 20 tisíc let. Podle vědců je to způsobeno proměnami zemské osy při oběhu kolem Slunce, což ovlivňuje množství slunečního světla, které naše planeta obdrží během různých ročních období. |
Zelená Sahara? Jednou k tomu zase dojde, tvrdí vědci
