Článek
Matthew Hedman z Cornell university v New Yorku a Mark Showalter z kalifornského institutu SETI vlnění zkoumali na základě údajů sond Galileo z roku 1996 a 2000 a sondy New Horizon v roce 2007. Prohlédli také snímky sondy Cassini, která prstence planety Saturn fotila v roce 2009.
Podle BBC zjistili, že prstence se vlní, což při osvětlení působí jako střídání světlých a tmavých pásem. Jev detekovali u Saturnova prstence C a D a také u dvou Jupiterových prstenců.
U největší planety ve sluneční soustavě by jev mohl být způsobený kometou Shoemaker-Levy 9, která se s planetou střetla v roce 1994. Částice z komety zřejmě procházejí prstencem.
Postupem času se částice "zklidní" a stanou se pevnou součástí prstence. To ale podle vědců bude trvat několik desítek let.
Co do prstence vletělo v dávných dobách
Co způsobilo vlnění u Saturnu není jasné. Vědci se vrátili až do roku 1983, nenašli ale žádnou kometu, které by jako "aktér" připadal v úvahu.
Prstence planety Saturn
"Věděli jsme, že komety do prstence vlétají, ale nikdy nás nenapadlo, že každá v nich zanechává svůj otisk," řekl Mark Showalter z kalifornského institutu SETI. "Po desetiletích se na prstenec podíváte a určíte, co a kdy do něj vletělo," doplnil.
Prstence tvoří částice, jež si planeta drží svou gravitací. Mechanismus jejich vzniku není jasný. Částice v něm obsažené jsou různě velké, od zrnek prachu po objekty s průměrem několik desítek metrů.
Kromě Saturnu, který má prstence nejjasnější, se jimi mohou chlubit ještě Jupiter, Uran a Neptun.