Podařilo se identifikovat nejranější živočišnou linii na planetě Zemi

Po mnoha letech zkoumání vědci potvrdili, že nejstarším živočichem na planetě Zemi jsou žebernatky. Nová studie odborníků z Kalifornské univerzity v Berkeley a v Santa Cruz v USA či Vídeňské univerzity v Rakousku publikovaná minulý týden v odborném časopise Nature potvrzuje, že jsou žebernatky (Ctenophora) starší než houbovci (Porifera), což jsou tzv. živočišné houby, tedy většinou jednodušší mořští živočichové.

Právě mořské houby – tj. houbovce – považovaly dřívější studie za bazální (výchozí, základní) linii živočichů.

Žebernatky se poprvé objevily zřejmě před 700 miliony lety – dlouho před dinosaury, kteří se objevili teprve před 230 miliony lety, připomíná zpravodajská stanice BBC.

Studie rovněž konstatovala, že žebernatky jsou nejbližšími příbuznými prvních zvířat a dodnes je lze spatřit v oceánech a akváriích.

Žebernatky jsou primitivní mořské organismy, aktivně se pohybují a loví kořist. Jsou velmi nápadně podobné medúzám, a v minulosti proto byly dokonce přiřazované k rodu žahavců. Na rozdíl od medúz se ovšem ve vodě pohánějí osmi řadami řasinek uspořádaných po stranách.

„Nejnovější společný předek všech zvířat žil pravděpodobně před 600 nebo 700 miliony let. Je těžké se dozvědět, jaká přesně tato zvířata byla, protože to byli živočichové s měkkým tělem a nezanechali po sobě přímý fosilní záznam. Můžeme však použít srovnání napříč žijícími zvířaty, abychom se dozvěděli o našich společných předcích,“ okomentoval to podle webu Earth.com pro agenturu SWNS spoluautor výzkumu Daniel Rokhsar, profesor molekulární a buněčné biologie na Kalifornské univerzitě.

Ačkoli jsou již biologové schopni provádět tzv. fylogenetické metody, které mohou porovnat sekvence sdílených genů zvířat v průběhu let, byly výsledky studií dlouho rozdílné.

Některé výzkumy ukázaly, že houbovci měli schopnost se rozvětvovat jako první, jiní vědci zase za nejranější živočišnou linii považovali žebernatky.

V nové studii vědci zkoumali uspořádání genů do chromozomů. Každý druh jich má totiž charakteristický a konstantní počet a zároveň má také charakteristickou distribuci genů kolem chromozomů. Např. člověk má 23 párů chromozomů.

Vědci z Kalifornské univerzity již dříve potvrdili, že chromozomy hub, medúz a mnoha dalších bezobratlých nesou podobné sady genů, a to i po více než půl miliardě let evoluce. Chromozomová struktura žebernatek však nebyla známá až do roku 2021, kdy byla určena, a působila velmi odlišně od jiných zvířat.

Tým vědců tedy potřeboval určit, zda byly rozdíly způsobeny evolucí, nebo proto, že se žebernatky rozvětvily ještě dříve, než se objevily jiné živočišné linie. Chromozomy žebernatek sdílely s živočichy konkrétní kombinace genů a chromozomů. Naopak chromozomy houbovců vykazovaly zřetelně odlišné uspořádání.

Studie tak potvrdila, že žebernatky jsou nejbližšími příbuznými prvních zvířat a že se rozvětvily ještě předtím, než k přeskupení došlo v ostatních liniích.

„Našli jsme sice několik přeuspořádání sdílených živočišnými houbami a jinými zvířaty, naproti tomu žebernatky nepřipomínaly zvířata. Nejjednodušším vysvětlením ale je, že se žebernatky rozvětvily dříve, než došlo k onomu přeskupení chromozomů,“ objasnil Rokhsar.

Jak uvádí vědecký server Phys.org, dalšími autory studie jsou např. badatelé Darrin Schultz a Oleg Simakov z Vídeňské univerzity. Schultz, který dříve působil na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a v americkém ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute, je hlavním autorem aktuální studie.

„Přišli jsme zkrátka s novým způsobem, jak nahlédnout do jednoho z nejhlubších možných pohledů na původ života živočichů. Naše zjištění položí základ pro vědeckou komunitu, aby začala lépe chápat, jak se zvířata vyvíjela,“ shrnul na závěr Schultz.