Článek
V místech, kde mají být jímky na zachytávání dešťové vody, se provádí archeologický průzkum.
„Mezi nejzajímavější objevy patří dvě drobné stříbrné mince,“ potvrdil František Doubek z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
Vlevo grešle, vpravo starší kutnohorský peníz
Starší z nich je kutnohorský kruhový peníz. „Mince byla ražena v kutnohorské mincovně mezi lety 1450 až 1468,“ upřesnil Doubek. „Druhou mincí je grešle Leopolda I. ražená v období 1668 až 1705,“ uvedl archeolog.
Badatelé odkryli část zdiva bývalé hospodářské budovy, která pravděpodobně souvisela s původním děkanstvím. Zdivo z opuky spojované maltou pochází podle nich zřejmě z poloviny 15. století a jeho zánik je datován do období vpádu švédských a saských vojsk do Nymburka v 17. století. Právě z těchto dvou historických epoch pochází také nejvíce archeologických nálezů.
Dřívější objevy
Už dříve tu byla nalezena měděná mince, podle odborníků se jednalo o takzvaný početní peníz Rudolfa II. z roku 1610. Kromě toho se objevily i mnohé zlomky keramiky, které dokládají intenzivní vývoj lokality už od pravěku.
Areál Starého děkanství v Nymburce. Historické budovy se revitalizují.
Nymburk se může pochlubit i dřívějším unikátním nálezem mohylového hrobu z pozdní doby kamenné, tedy z doby 3600 let před naším letopočtem. Hrob s megalitickým kamenným obložením, ve kterém ležela kostra muže v mírně skrčené poloze, byl objeven v roce 1994 při archeologickém výzkumu v nedaleké ulici Na Příkopě.
Současně s ním byly nalezeny pozůstatky vnitřního valu opevněné osady z doby bronzové a pravěký příkop.
