Článek
„I když je tento nárůst zatím nepatrný a jedná se o 0,1 procenta, tedy 129 žáků, jde bezpochyby o pozitivní trend, odražení se od pomyslného ‚dna‘, k němuž počty nově přijatých klesaly od roku 1990. Očekáváme teď zhruba deset let, kdy počet přijímaných na střední školy naopak poroste,“ prohlásila Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele NÚV, jehož analytici vývoj vzdělanostní a oborové struktury sledují.
Česko se řadí mezi země s vysokým počtem žáků v odborném vzdělávání na středních školách. Odbornou přípravou jich prochází více než 73 procent, což je nejvíce v Evropské unii. Následují Chorvatsko, Finsko, Rakousko a Slovensko s podíly vyššími než 69 procent. V rámci odborného vzdělávání převládá tradičně technické zaměření – díky skladbě českého průmyslu to umožňuje absolventům poměrně dobrý start na trhu práce.
„Míra nezaměstnanosti mladých se v rámci jednotlivých kategorií středního vzdělání pohybuje na úrovni zhruba 7,7 procenta, ať jde o vyučené (7,8 procenta), maturanty (7,7 procenta), nebo absolventy nástavbového studia (7,6 procenta),“ uvedla Úlovcová. „V mnoha evropských zemích přitom nezaměstnanost mladých představuje i v době nynějšího hospodářského růstu významný problém,“ dodala.
Mix studijních a pracovních aktivit
Analýzy NÚV doplňuje také pohled samotných absolventů škol, a to s odstupem osmi let od ukončení studia. Publikace přináší přehled strategií využívaných žáky a absolventy při volbě oboru a hledání zaměstnání i jejich hodnocení průběhu vzdělávání.
„Výsledky rozhovorů potvrdily současný trend, kdy přechod ze školy na trh práce už není jednorázovou záležitostí, ale spíš postupným vplouváním do pracovního procesu,“ vysvětlila náměstkyně. Kombinace pracovních a studijních aktivit se vzájemně ovlivňují, prolínají a stávají se běžnou a trhem práce vlastně vyžadovanou normou.
Analýzy rozhovorů s absolventy prokazují i skutečnost, že vzdělávání nekončí závěrem studia a potřeba celoživotního vzdělávání se stala součástí běžné reality.
Ze šetření vyplývá, že potřeba formálního či neformálního vzdělávání pokračuje nezbytně i po skončení školy. Ať už jako důsledek nezaměstnanosti, nebo v souvislosti s potřebou splnit kvalifikační požadavky pro výkon nové profese.
Podle absolventů se jako úspěšné z hlediska přechodu na trh práce mimo jiné jeví tyto strategie:
- Výběr kvalitní školy
- Dobrá připravenost v oblasti odborných i všeobecných znalostí
- Motivace ke studiu
- Podpora rodiny při vzdělávání a případně i v období nezaměstnanosti
- Vytěžit ze školy co nejvíce, účastnit se stáží, získat praxi
- Dobrá jazyková vybavenost
- Aktivní řešení neúspěchu
- Výběr firem, které absolventa někam posunou
- Doplňování chybějících znalostí
- Vytváření sítí kontaktů na trhu práce
- Flexibilita, ochota vzít i méně výhodnou práci
- Vytváření dobrých sociálních vazeb na pracovišti
- Aktivita a podnikavost, včetně ochoty založit vlastní firmu
