Počet neveřejných škol vzrostl za posledních 10 let o třetinu

Iniciativa k zakládání neveřejných škol podle odborníků vychází hlavně od rodičů, kteří jsou nespokojeni s podobou běžné výuky. Jejich zakládání podpořila rovněž vlna silných ročníků narozených před desetiletím.

Podle ředitele Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavla Kraemera je kvalita těchto škol různá. Testování České školní inspekce nicméně opakovaně ukazuje, že v průměru mají děti v soukromých a církevních školách lepší výsledky než ve školách veřejných, a to ve všech předmětech a oblastech vzdělávání.

Celkem byla loni v ČR asi tisícovka neveřejných školek a škol, včetně vyšších odborných. Jde zpravidla o malé školy. Navštěvovalo je zhruba 98 800 dětí, což bylo asi šest procent všech školáků. Bylo to přibližně o 2700 méně než v roce 2007/2008.

Veřejných základních škol jsou zhruba čtyři tisíce, chodí na ně 98 procent žáků. Celkově registrovalo ministerstvo loni 9655 veřejných škol v různých stupních vzdělávání.

Zatímco počet mateřských a základních neveřejných škol vzrostl, středních v soukromém sektoru ubylo. Souvisí to i s demografickým vývojem, kdy se slabé ročníky dřívějších let posunuly na střední školy, naopak v posledních deseti letech přibylo mladších dětí.

Neveřejné školy mají jiný systém financování než státní. Některé vybírají školné, které bývá ve výši tisíců až desetitisíců korun ročně. Navíc dostávají od státu dotaci na žáka, kterou mohou použít na své neinvestiční výdaje, zejména na odměňování učitelů. Střední školy mohou dostat maximálně 90 procent normativu, základní sto.

Učitelé v neveřejných školách dostávají mzdu, na které se dohodnou se zřizovatelem školy. Podle zástupců soukromých a církevních škol bývá často nižší, než jsou platy učitelů ve veřejných. Výše státního příspěvku se počítá dle výdajů srovnatelných veřejných škol, do rozpočtu a příjmů v církevních a soukromých školách se promítne zhruba s ročním zpožděním.

Systém dotování neveřejných škol má zůstat stejný i po roce 2019, kdy se změní způsob financování státních škol. Školy, které zřizují kraje nebo obce, budou nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin, nikoli již podle počtu žáků. Podle zástupců soukromých a církevních škol je současné nastavení nespravedlivé a doufají, že nová vláda zajistí změnu.

Ministerstvo posílá neveřejným školám každoročně asi 6,5 miliardy korun, z toho zhruba 1,5 miliardy patří církevním školám. Premiér Andrej Babiš (ANO) to při jmenování nového ministra školství Roberta Plagy kritizoval. Plaga odvětil, že jeho názor vnímá „jako impuls k možné debatě, kdy a v jaké míře mají veřejné prostředky mířit ke školám jiným než veřejným“.

Babiš k tomu navíc poznamenal, že ČR je jedinou zemí, která dotuje i neveřejné, tedy církevní a soukromé školy. Odborníci však namítli, že to není pravda. [celá zpráva]

Na začátku letošního roku se objevily informace, že se ministerstvo zdráhá povolovat nové soukromé školy. Tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) to popírala. Úřad pak vyhověl 21 ze 48 žádostí o založení nových neveřejných škol, zatímco v předchozím školním roce uspělo 42 z 53 žádostí o zápis do rejstříku. Stát tak smetl více než polovinu žádostí. MŠMT to odůvodnilo zpřísněním kritérií. [celá zpráva]

V listopadu se skupina 18 převážně pravicových senátorů (ANO, ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) obrátila na Ústavní soud, aby znemožnil ministerstvu zabránit existenci soukromé školy, která neodpovídá jeho dlouhodobému záměru vzdělávání. Senátoři zdůvodnili návrh mimo jiné právem dětí na vzdělání a právem rodičů určovat způsob vzdělávání dětí. [celá zpráva]