Článek
Informovalo o tom ministerstvo školství. „V České republice tak vznikne zcela ojedinělé vědecké pracoviště, v němž budou pracovat přední světoví vědci,“ informoval Radek Melichar z ministerstva školství. Podle něj se jedná o vůbec nejvýkonnější laser na světě. Je to vůbec první z velkých projektů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).
Projekt ELI je výsledkem spolupráce 40 výzkumných pracovišť ze 13 zemí EU a je součástí vědeckovýzkumné infrastruktury s názvem ELI Beamlines. Další dvě vědecká centra se budou stavět v Maďarsku a Rumunsku, ta ovšem budou jiného zaměření.
Studenti poznají světové vědce, slibuje si Dobeš
„Mezi technologie a projekty, u kterých se očekává, že přinesou dlouhodobé ekonomické dopady, patří především nové techniky pro lékařské zobrazování a diagnostiku, radioterapii a léčbu rakoviny, nástroje pro vývoj a testování nových materiálů, nové techniky pro nakládání s radioaktivním odpadem atd.,“ upřesnil dále hlavní přínos projektu Melichar. Kromě toho se vědci v Dolních Břežanech budou zabývat i některými problémy termojaderné fúze.
„Projekt supervýkonného laseru ELI je prvním z flotily vlajkových lodí OP VaVpI a jsem velmi rád, že se ho podařilo po dlouhých jednáních s Bruselem schválit,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš. Ten spatřuje hlavní přínos projektu v tom, že se vysokoškolští studenti budou moci setkat se špičkovými odborníky.
Už několik špičkových českých výzkumníků uvedlo, že pro ně je ELI profesní výzva, které nedokáží odolat a vracejí se domů.
Pro mladé vědce se v rámci ELI otevřou speciální studijní programy, například zaměřené na fyziku plazmatu, optiku nebo fyziku extrémních částic. Kromě toho ministerstvo očekává, že zamezí odlivu vědců z ČR, kteří zde najdou uplatnění v oborech od laboratorní astrofyziky po medicínu, chemii nebo biologii.
„Už několik špičkových českých výzkumníků uvedlo, že pro ně je ELI profesní výzva, které nedokáží odolat a vracejí se domů. Věříme v pokračování tohoto trendu i do budoucna,“ poznamenal ředitel sekce řízení operačních programů EU Jaroslav Kuba.
Zmocněnec ČR pro ELI Vlastimil Růžička pak vyvracel, že by se celý projekt nesl v duchu „věda pro vědu“. Podle něj se zde například bude vyvíjet nejintenzivnější laserový urychlovač, který má být používán k léčbě rakoviny. „V Dolních Břežanech se bude dělat nejen základní, ale i aplikovaný výzkum,“ uvedl Růžička.
NERV tlumí euforii
"Cesta k tomu není lehká. Centra jsou kromě prostředků Evropské unie financována i z českého státního rozpočtu a soukromých zdrojů. Unijním orgánům jsme proto museli složitě prokazovat transparentnost vztahů všech zapojených subjektů. Komise zejména požadovala ujištění, že projekty neohrozí hospodářskou soutěž, tedy že u nich nedojde k neoprávněnému poskytnutí veřejné podpory," dodala k tomu podle ČTK velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová.
Před novými centry špičkového výzkumu přitom nedávno varovala Národní ekonomická rada vlády (NERV), centra prý budou do budoucna těžko udržitelná a finančně ohrozí stávající vědecké instituce. "Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol," citovala ČTK z vyjádření expertů.
Na své si přijde i Brno a Ostrava |
---|
V Bruselu také čeká na schválení dalších pět obřích vědeckých projektů, které mají vzniknout v ČR. Je mezi nimi třeba Středoevropský technologický institut (CEITEC), který by měl za 6,5 miliardy korun vyrůst v Brně a kde by se zkoumaly biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích. V moravské metropoli má vyrůst také Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) za zhruba pět miliard korun. |
Na schválení čeká i Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které by mělo vyrůst u Vestce u Prahy nebo Udržitelná energetika Centra výzkumu ŘEŽ za 2,45 miliardy. Poslední velký projekt je ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations za 1,8 miliardy. |
Podle velvyslankyně ČR při EU Mileny Vicenové je schválení všech pěti projektů "na dobré cestě", přestože Češi musí složitě dokazovat, že státní financování projektů, nepředstavuje nepovolenou pomoc. |
Evropské finance jdou z programu Výzkum a vývoj pro inovace, z něhož může Česko mezi lety 2007 až 2013 čerpat na vědecké projekty přes dvě miliardy eur (přes 48 miliard korun). |
Zdroj: ČTK |
Čtěte také: Rusové se hádají o vědecký institut pro Yettiho |
---|
Existenci Yettiho doprovází řada mýtů a pověstí. Existuje skutečně tento tvor? |
Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café) |