Po půlroce v Nebeském paláci se tři čínští kosmonauti vrátili na Zemi

Návratová kabina kosmické lodě v úterý v 11:46 SELČ přistála v plánované oblasti Tung-feng v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

„Skončila tak 187 dní, 6 hodin a 32 minut dlouhá mise trojice čínských kosmonautů (Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie, Ťiang Sin-lin),“ shrnul na síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Tyto kosmonauty již vystřídala nová trojice, která se na palubě lodi Šen-čou 18 vydala ke stanici Tchien-kung minulý týden ve čtvrtek – a týž den tam i dorazila.

Jak uvedla agentura Reuters, Čínská agentura pro pilotované vesmírné lety minulý týden ve středu na tiskové konferenci představila tuto novou posádku, které velí 43letý vojenský pilot a kosmonaut Jie Kuang-fu, který již jednou na vesmírné stanici pobýval. Jeho kolegům Li Cchungovi a Li Kuang-suovi je 34, respektive 36 let.

„Nová posádka, která stráví ve vesmíru zhruba šest měsíců, bude mimo jiné provádět vědecké pokusy, nainstaluje na stanici ochranu proti vesmírnému smetí a bude se věnovat popularizaci vědy,“ sdělil zástupce ředitele Čínské agentury pro pilotované vesmírné lety Lin Si-čchiang.

Posádka s sebou vzala podle agentury Reuters i čínských médií rovněž čtyři exempláře ryby jménem dánio pruhované, a to kvůli chystanému experimentu s akvakulturou. „Jedním z našich úkolů tentokrát je chovat ryby na oběžné dráze,“ konstatoval velitel mise Jie.

Kromě zkoumání fungování ekosystému s dániem a mořskou řasou bude Číňany zajímat i evoluční adaptace rostlin na gravitaci, pracovat mají též na studii kmenových buněk v kosmickém prostoru.

Podle Lina pracuje Čína také na tom, aby mohla nabídnout přístup ke své vesmírné stanici zahraničním astronautům a vesmírným turistům.

Čína začala stavět vlastní vesmírnou stanici, poté co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.

Kromě budování vlastní kosmické stanice se Čína soustřeďuje i na průzkum Měsíce a Marsu. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch rudé planety. Do roku 2030 chce Čína vyslat na Měsíc člověka, stejně tak zhruba v té době přivézt vzorky z Marsu.