Článek
„Podle počtu přihlášek za posledních pět let vidíme mírné zvýšení zájmu. I počet přijatých se nám postupně zvyšuje. V roce 2020 byly ale přijímačky velmi ovlivněny protiepidemickými opatřeními, kdy se upouštělo od přijímací zkoušky u více studijních programů,“ sdělila Právu mluvčí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Martina Vladyková.
V roce 2017 přijala škola 2070 uchazečů, v roce 2020 už to bylo 3146. Ovšem letos bylo přijato jen 2663. Přitom přihlášek se ve škole sešlo nadprůměrných 7296. Významná část uchazečů se tedy zřejmě rozprchla na obory, kam se dostala bez přijímaček.
Zvýšení platů mají jisté jen učitelé
Také Masarykova univerzita v Brně hlásí zvýšený zájem. „Počty uchazečů na pedagogickou fakultu rostou kontinuálně od roku 2016 a například v zatím posledním přijímacím řízení do bakalářských a magisterských studijních programů jsme zaznamenali nárůst počtu přihlášek o 17 procent,“ popsala Právu mluvčí brněnského rektorátu Michaela Pokorná.
Jen za poslední tři roky se štosy přihlášek včetně těch pro navazující magisterské studium navýšily o 2022 na celkových 9123. Přijatých bylo o 221 více, celkem 3372.
Podle Pokorné je rostoucí atraktivita učitelského studia dána dvěma faktory: „Kromě zvýšeného mediálního zájmu o učitelskou profesi v souvislosti s postupným zvyšováním učitelských platů je důvodem i inovace podoby studia na naší fakultě v posledních letech a také změna propagace studia mezi uchazeči.“
Ve školách se bude testovat dvakrát týdně. Bez výjimky
Škola plánuje mírné navýšení kapacit, ale jen v případě nejvíce poptávaných oborů, například učitelství anglického jazyka a učitelství pro první stupeň. A podle posledních průzkumů fakulty mezi absolventy je u nich i vysoká motivace se na učitelskou dráhu dát. Průzkumy z poslední doby prý ukazují, že 90 procent absolventů ve vystudovaném oboru působí.
Stále více uchazečů se hlásí také na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.
„Fakulta umožňuje v rámci kombinovaného studia programů učitelství získat kvalifikaci a profesní způsobilost i stávajícím pedagogickým pracovníkům, kteří stále ve velkém počtu působí ve školách bez zákonem vyžadované kvalifikace. I v této skupině se každoročně zvyšuje počet uchazečů o studium i počet přijatých,“ napsal Právu proděkan pro studijní záležitosti Pavel Neumeister.
Ministerstvo školství hodlá zvýšit podporu nemajetných vysokoškoláků
Připustil, že fakulta přijímá uchazeče až na hranici svých kapacit, a to zejména v nejvíce poptávaných oborech, tedy učitelství pro 1. stupeň, matematiky, přírodovědných předmětů i češtiny a angličtiny.
Přestože si fakulty cení finanční podpory, podle nich dostatečná není. „Prostředky byly použity na dorovnání mezd tak, aby se alespoň přiblížily mzdám učitelů na školách,“ uvedl proděkan pro vědu a výzkum Antonín Jančařík.
Berou méně než jejich absolventi
Investice do platů kantorů v regionálním školství zvedly jejich mzdy z roku 2017 o polovinu na současný průměr asi 45 tisíc hrubého. Ale to se učitelů na vysokých školách netýká, a tak jsou profesionálové připravující budoucí učitele nižších stupňů na tom finančně hůře než jejich absolventi.
Gazdík: Kvůli provizoriu zmrazíme platy učitelů
„V posledních letech postupné zvyšování platů učitelů na ZŠ/SŠ paradoxně i uškodilo, neboť například nástupní plat učitele ZŠ/SŠ aktuálně překonal základní mzdový tarif odborného asistenta, tedy osoby s titulem Ph.D. To skutečně znamená, že někteří perspektivní vyučující dávají z finančních důvodů přednost dráze učitele na ZŠ/SŠ místo toho, aby přijali pracovní nabídku na fakultě,“ potvrdila Pokorná.
Podle ní se díky podpoře podařilo realizovat některé důležité aktivity, jako třeba tolik žádané učitelské praxe, avšak není jasné, jestli se na příspěvky může fakulta spolehnout i do budoucna.
Jančařík zdůraznil, že učitelská příprava je dlouhodobě podfinancována a peníze chybí na spoustu dalších potřebných záležitostí. Neumeister dodal, že škola i tak musí hledat další zdroje zejména z evropských či jiných fondů.