Článek
„Tento rozpočet umožňuje, aby se napravovala jakási neférovost z minulých let. V regionálním školství platy učitelů porostou o sedm procent, což je nejvíce z veřejného sektoru. Ale vysokým školám základní blokové financování poroste o 12 až 14 procent, tak podle mého názoru mohou bezpečně ve mzdách růst rychleji. Hladina růstu mezd na vysokých školách kolem deseti procent je velmi pravděpodobně dosažitelná,“ řekl Bek.
Připomněl ale, že vysoké školy mají ve mzdové oblasti silnou autonomii a je na jejich orgánech, jak se rozhodnou s penězi naložit.
Právě nízké platy vysokoškolských učitelů vedly v uplynulých letech k rozsáhlým protestům akademiků. Zejména humanitní a společenskovědní fakulty upozorňovaly, že spousta učitelů odchází do soukromého sektoru nebo prchá na střední školy, protože leckdy i na základních školách mají učitelé mzdy vyšší.
Akademici kvůli rozpočtu zvažují stávku i odmítnutí státnic
Jedním z hlavních cílů financování je navýšení počtu studentů. Bek připomněl, že představitelé zaměstnavatelských svazů žádají po vládě, aby počty vysokoškolsky vzdělaných lidí posílila.
„Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku od 25 do 34 let je stále menší než ve vyspělém světě,“ uvedl Bek s tím, že zároveň nechce opakovat chyby z počátku dekády, kdy navyšování počtu studujících vedlo k poklesu kvality. Pohlídat si chce rovněž to, aby se zvýšil počet studentů, kteří studium dokončí.
„V mezinárodních statistikách vynikáme tím, že mnoho studií je zahájeno, ale málo ukončeno,“ poznamenal.
Podpoří nejslabší kraje
Podle ministra by posílené financování mělo vést k navýšení počtu přijatých uchazečů o tři procenta. Výjimku budou mít výzkumné školy jako Univerzita Karlova, které soutěží v mezinárodních žebříčcích kvality vysokoškolských studií a kde je například jedním z kritérií i to, jaký má škola poměr studentů na učitele.
Odebírat podvodné tituly bude možné i po sedmi letech
Zvýhodnit by chtěl některé kraje s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí. V regionech totiž panují výrazné rozdíly. Například v Praze je v kohortě osob ve věku 25 až 34 let s vysokoškolským vzděláním přes padesát procent, v Jihomoravském kraji jich jsou skoro dvě pětiny a ve Zlínském kraji to je třicet procent. Naproti tomu v Karlovarském kraji se jedná o 14,3 procenta, v Ústeckém o 16,4 procenta, v Libereckém o 22 procent a v Plzeňském je to necelá čtvrtina.
V posledních třech zmíněných krajích by se měly počty studentů od nového akademického roku navyšovat až o deset procent. V případě Karlovarského kraje, který vysokou školu nemá, hodlá Bek podpořit vznik vysoké školy neuniverzitního typu.
Zároveň má financování podpořit přijímání studentů na některé strategické obory. Jedná se o učitelství, medicínu, oblast energetiky, zejména jaderného inženýrství, ale i třeba distribuce energie. Posílit mají také obory zabývající se výrobou čipů a polovodičů.
Komenský by bojoval. Akademici v centru Prahy protestovali proti chabým mzdám
