Plasty v Brně stárnou rychleji než v Antarktidě

Jde o cennou informaci například pro české výrobce střešní krytiny. Jejich fólie z PVC jsou totiž žádaným zbožím od Kanady až po Sibiř. Vývojáři proto stále hledají nejodolnější materiály.

„S nadsázkou řečeno žijeme v době plastové. Plasty se budou ve výrobě objevovat stále hojněji. Musíme vědět, co plasty vydrží, a tomu přizpůsobit výrobu. Od našeho výzkumu se lze odrazit při vývoji nových materiálů,“ řekl Právu vedoucí výzkumu, geolog a zároveň specialista na plasty z brněnského Vysokého učení technického (VUT) Lukáš Krmíček.

V roce 2013 se účastnil výpravy do Antarktidy, kde pobýval jako geolog Akademie věd ČR na české Mendelově polární stanici. Jeho specializací jsou ale i plasty. Proto si všiml, že některé plastové části stanice, konkrétně nezakryté trubky a střecha stanice, jsou po osmi letech provozu základny poškozené. Původní barva plastů byla vybledlá, materiál se lámal.

Přikládal to ozonové díře nad Antarktidou, kvůli níž tam atmosféra propouští více UVB záření, druhu ultrafialového záření než jinde na světě. Rozhodl se experimentovat. S kolegy umístil jeden panel s kousky plastů na střechu polární stanice a druhý v Brně.

Jasný předpoklad byl, že Antarktida se svým klimatem vyhraje a plasty, které tam jsou, podlehnou zkáze rychleji. Nejde jen o ozonovou díru. V polárních oblastech v době tamního léta teploty často kolísají kolem bodu mrazu. V zimě klesá teplota u stanice až k minus dvaceti stupňům.

Situaci zhoršují bouře nesoucí vulkanický ostrý písek. Komplikuje ji i vzduch prosycený solí, protože stanice leží na břehu moře.

To areál Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v brněnské Kounicově ulici je se svojí botanickou zahradou poklidným zeleným koutem centra moravské metropole. Ideální prostor k relaxaci. Panel s plasty je tam umístěn v podstatě v chráněné lokalitě.

Výsledky dopadly obráceně, než se čekalo. Vzorky plastů použitých v Antarktidě byly po třech letech na povrchu čisté. To ty z Brna jej měly poškozený od popílku a polétavých nečistot typických pro průmyslové aglomerace.

Ve městě sice panuje mírné středoevropské klima, vědci ale zjistili, že i přes ozonovou díru nad jižním pólem je v Brně roční úhrn takzvaného globálního záření o 13 procent vyšší než roční úhrn záření v oblasti Mendelovy stanice v Antarktidě. To je důvod, proč plasty ve městě ve zdánlivě klidném prostředí zkřehly dříve. Další plánovaný výzkum prozradí o jejich odolnosti více.