Článek
Přípravy mají výuku podpořit, nikoli svazovat. Učitelka matematiky Mel Mudowneyová například doporučuje určit si na přípravy předem daný časový limit a nastavit si budík, aby upozornil na blížící se konec. Každý pak bude pracovat rychleji a určí si, co je skutečně podstatné.
Bloggerka a zástupkyně ředitele velké australské střední školy Shaun Ellisonová nabízí seznam klíčových otázek pro naplánování hodiny, které jsou v následující tabulce.
Těmi je možné se orientačně řídit. Zároveň doporučuje zjistit na konci výuky, co bylo pro studenty těžké, aby se k tomu mohli příště vrátit.
Klíčové otázky pro naplánování hodiny |
---|
Co přesně chci studenty naučit a jak to udělat zajímavě? |
Jaké jsou časté omyly studentů v tomto tématu a jak jim předejít? |
Jak zjistím, co už třída o tématu ví? |
Kdy studentům ukázat, jak novou vědomost/dovednost použít v praxi? |
Jaké otázky mám během hodiny studentům pokládat, abych si ověřil/a jejich pochopení látky? |
Jaké otázky jim položit pro prohloubení základů, které si již osvojili? |
V jaké části hodiny budou mít studenti možnost nové vědomosti/dovednosti použít a procvičit? |
Učitelé informatiky Matt Britland a angličtiny Jack Askew doporučují dělat přípravy elektronicky a mít je dostupné ze všech zařízení.
Sami využívají nejrůznější aplikace a programy, Britland má přípravy mimo jiné v Outlooku, v případě plánování v týmu je pak sdílí na GoogleDrive.
Méně je někdy více
Vytištěné a psané přípravy doporučuje Askew nafotit do telefonu a systematicky ukládat. Důležité je vždy to, co v hodinách fungovalo, pravidelně využívat, a stejně tak hledat inspiraci i u jiných vyučujících. Lze využívat již připravené a osvědčené plány, přizpůsobené konkrétní třídě.
Posledním doporučením je učit o trochu menší porci učiva, ale s častějším opakováním. Žáci toho pak ve výsledku mohou umět vlastně více.