Hlavní obsah

Planeta zvlhne, avšak někde bude voda nadále chybět

Právo, jpl

Asi 60 procent proudění vody ze souše do ovzduší na naší planetě se uskutečňuje prostřednictvím rostlin během výdeje vody povrchem listu. Rostliny proto můžeme přirovnat k brčkům určujícím, kolik vody se dostane ze souše do atmosféry.

Foto: Ludmila Dušková, Právo

Ilustrační foto

Článek

Až dosud se mělo za to, že zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší povede mj. k tomu, že rostliny budou spotřebovávat méně vody, takže se jí více dostane do půdy a vodních toků. Aby využívaly stejné množství CO2 na fotosyntézu, mohou na listech částečně zavřít průduchy.

Na jediném milimetru čtverečním listu se vyskytuje přibližně padesát až sto průduchů, reagujících otvíráním a zavíráním na teplotu a vzdušnou vlhkost okolí a tak ovlivňujících rychlost odpařování vody. Průduchy proto fungují jako regulační ventily vybavené nesmírně citlivými teplotními a vlhkostními čidly.

Z Viktoriiných vodopádů se stal vlivem sucha potůček

Koktejl

Odpověď hledají matematické modely

Studie, vypracovaná týmem vedeným Justinem Mankinem z Kolumbijské univerzity v New Yorku a uveřejněná v časopise Nature Geoscience, vyvrací dlouhodobě tradované názory na to, jak změny podnebí působí a budou působit na přijímaní a vydávání vody vegetací. Vědci si totiž položili otázku: Do jaké míry změní společný vliv oxidu uhličitého a oteplování prostředí příjem a výdej vody rostlinami?

Lidské tělo skrývá železo na šest klíčů
Představte si, že se na lidské tělo podíváme jednou nikoli očima vyhlášeného lékaře. Na exkurzi do našeho nitra pozveme tentokrát chemika.
A výsledek? Z fosforu v našem těle bychom mohli vyrobit několik krabiček zápalek. Železa máme v sobě na šest klíčů. Rozpuštěním 40 lžiček kuchyňské soli ve vodě získáme stejné množství, jaké skrývají naše buňky a tkáně. Ve výčtu chemických sloučenin a prvků bychom mohli pokračovat. Ale průměrně plných 77 procent lidského těla tvoří voda.

Aby mohli stanovit, jak bude voda v podobě srážek rozdělena mezi vegetaci, půdu a vodní toky, sáhli výzkumníci ve svých úvahách po matematickém modelování. S tím, jak narůstá obsah CO2 v ovzduší, rostliny vyžadují na fotosyntézu méně vody, takže zvyšují vlhkost prostředí.

Sucho vloni stálo Čechy 24 miliard a nikdo to neřeší, vyčítá vládě NKÚ

Stalo se

Současně se ale se zvyšující teplotou prodlužuje vegetační období: rostliny mohou déle růst a spotřebovávat vodu, čímž půda více vysychá. Narůstající hladina CO2 v ovzduší povzbuzuje vegetaci k většímu růstu, protože se výkon fotosyntézy zvyšuje.

Na oběžné dráze je nový teleskop CHEOPS, bude zkoumat známé extrasolární planety

Věda a školy

Více vody se do půdy a toků bude dostávat jen v tropech a v mimořádně velkých nadmořských výškách. V jiných oblastech naopak významně převáží prodloužené vegetační období a zesílená fotosyntéza nad otevřenými průduchy v listech. V takovém případě bude více vegetace spotřebovávat po delší dobu více vody, která se proto bude z prostředí vytrácet.

„A tak v mírném pásmu, tedy v Severní Americe, Evropě a velké části Asie, rostliny nechají pro půdu a vodní roky méně vody než dnes, i když v těchto regionech může spadnout více srážek a rostliny dokážou využívat vodu účinněji,“ potvrzuje jeden ze spoluautorů studie Benjamin Cook.

Výběr článků

Načítám