Článek
Výzkumníci tvrdí, že soubor dat, který mají díky Planckovu teleskopu k dispozici, jim pomůže lépe porozumět, jakým způsobem se vesmír formoval do podoby, v jaké ho známe dnes.
“Je to úchvatný obrázek, je v tom jistá krása,” řekl BBC Jan Tauber, který pracuje na projektu vyhodnocování snímků z Planckova teleskopu.
Popředí dominují rozsáhlé části Mléčné dráhy. Jasná vodorovná čára, jež protíná obraz po celé délce, je hlavní disk naší galaxie, jehož součástí jsou i Slunce a Země.
Nejsou to hvězdy
Protože obraz zachycuje záření na nejdelších vlnových délkách, nejsou na něm vlastně znázorněny samotné hvězdy, nýbrž materiál, z něhož jsou tvořeny - spousty prachu a plynů.
Za pozornost stojí mohutné proudy studeného prachu, které dosahují tisíce světelných let nad i pod galaktický prostor.
“Vidíme vlastně strukturu naší galaxie vyjádřenou plynem a prachem, což nám říká hodně o tom, co se děje v sousedství Slunce, a o způsobu, jakým se galaxie tvoří,” neskrýval nadšení profesor Andrew Jaffe, který v týmu zastupuje londýnskou Imperial College.
První světlo
Přestože záření pocházející z Mléčné dráhy je překrásné, vědci jej musejí ze snímků odfiltrovat, aby se dostali k ještě lepším záběrům jejího skvrnitého pozadí, které je na snímku znázorněno purpurově a žlutě. Právě to jsou totiž pozůstatky kosmického mikrovlnného záření (CMB), které jsou klíčovým cílem mise.
Vědci označují přirozené radiační pozadí, viditelné na snímcích z Planckova teleskopu, za “první světlo”, které se mohlo začít šířit vesmírem poté, co se po Velkém třesku prostor ochladil natolik, aby se mohly začít tvořit atomy vodíku. Dříve, než k tomu došlo, byl vesmír tak horký, že hmota a záření se pojily a vesmír byl matný a neprůhledný.
Výzkum vesmíru na základě dat z Planckova teleskopu je hlavním záměrem Evropské vesmírné agentury (ESA).