Článek
Pro představu: průměrný plat v zemi činil v létě téměř 32 tisíc korun, a kdyby se kantoři měli dostat na 130 procent, znamenalo by to pro ně nyní těžko představitelných 42 tisíc v průměru měsíčně. Místo toho se učitelské mzdy přes výrazné zvyšování stále točí právě kolem průměru – koncem roku to má být podle odborářů asi 33 tisíc.
Důvodem je to, že celková průměrná mzda v zemi v posledních letech také rostla, a to až o deset procent podle profese. Nelze očekávat, že následující dva roky na tomto poměru něco výrazně změní. Podle propočtů odborů se na konci letošního roku průměrná mzda učitele v regionálním školství nebude příliš lišit od celonárodní průměrné mzdy.
A tak budou pedagogy dál lákat jiné profese s nižší náročností a mnohdy s lepším ohodnocením. Třeba pojišťovnictví nebo úřady.
Platy nestačí přes rychlý růst předehnat průměr podle plánu odborů
„Dynamika platu v národním hospodářství je velkou neznámou. Chceme ale, aby se platy v pedagogických profesích odrazily výrazně od průměrné mzdy. Ale podle našich propočtů k tomu letos zase nedojde,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.
Přitom platy kantorů od ledna porostou už podruhé za sebou o 15 procent, což je nejvíc ve veřejné sféře. Předtím se zvedly o deset procent, což také bylo víc než jinde.
Jen čtyři procenta nad průměr Česka
Po vyplacení všech odměn, které mají ještě ředitelé v zásobě, a při splnění všech výdajů, jež vláda slíbila, by se měl průměrný plat učitele v regionálním školství zvýšit ke konci roku na 33 114 korun. Jenže průměrná celorepubliková mzda už v prvním pololetí činila 31 851 korun. I kdyby se na těchto poměrech nic nezměnilo, učitel by bral jen o čtyři procenta víc, než je průměr v zemi. Konkurenceschopnost kantorského platu by se tak stále nezvyšovala.
Koaliční vláda ANO a ČSSD si platový cíl ve školství propočítala jinak. A to tak, že učitelé budou v roce 2021 v průměru brát nejméně o polovinu víc než v roce 2017. To by znamenalo průměrnou mzdu kantorů zhruba 45 tisíc. To by ale těžko současně znamenalo 130 procent celostátního průměru. Ten by musel stoupnout v příštích dvou třech letech jen asi o dva a půl tisíce na 34 tisíc. Nebo by se kantorské platy musely dramaticky zvýšit.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Jinými slovy: platy nestačí přes rychlý růst předehnat průměr podle plánu odborů. A právě v tom vězí zakopaný pes. Platy ve školách dál nebudou výrazně lákavější než v jiných odvětvích.
Už nyní se přitom české školství potýká s nedostatkem učitelů. Český kantorský sbor patří mezi nejstarší ze zemí OECD. Absolventi pedagogických fakult ve značné míře do školství nenastupují a mladí učitelé práci ve školách často vzdávají a odcházejí jinam. A mají kam.
Systematický lov
„Personalisté to říkají už dva tři roky, že školy jsou jedním z posledních rezervoárů kvalifikované pracovní síly, tedy vysokoškolsky vzdělaných lidí. To znamená, že tam loví naprosto systematicky,“ popsal Právu znalec terénu Tomáš Feřtek ze vzdělanostního centra EDUin.
Žádná veřejně dostupná data o tom, do jakých profesí učitelé odcházejí, neexistují. Podle Feřtka ale nejsou odvětví, kam by se učitelé přednostně hrnuli.
„Podle mých zkušeností odcházejí opravdu kamkoliv. V malém městě jdou často na obecní nebo podobný úřad, kde je práce klidnější, část jde do pojišťovny. Malá část si založí firmu,“ řekl Feřtek. „Třeba učitel informačních technologií na základce toho měl dost a založil si v dané lokalitě firmu. Tento pán se ale pak vrátil do školy na půl úvazku, protože už ho peníze tolik netrápily,“ dodal.
Tomáš Feřtek z centra EDUin.
Podle Feřtka je obzvláště nyní velká poptávka po lidech s maturitním vzděláním. Ve státním sektoru bývá kromě toho požadováno na určité pozice i VŠ vzdělání. Učitelé tyto požadavky splňují, protože podle Feřtka ani maturitní vzdělání není mimo velká města žádnou samozřejmostí. Navíc mají kantoři i zkušenosti s administrativou, umějí jednat s lidmi, mají sociální kontakty.
Proto mají odbory obavu, že pokud růst mezd nezrychlí, motivace učitelů věnovat se svému povolání se také nijak zvlášť nezvedne.
Jako příklad předložil Dobšík další propočty. Průměrný plat ve školství včetně univerzit by měl letos činit 34 263 korun. Ale ve zbylém veřejném sektoru bez školství 39 161 korun. Příští rok se mzdy ve školství mají zvednout na 36 786 korun, zatímco jinde by to mělo být 41 072 korun.