Článek
Vyplývá to z průzkumu o stavu mediálního vzdělávání na školách, který vypracovala agentura STEM pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni.
Průzkumu, který se uskutečnil letos v březnu a dubnu, se zúčastnilo 398 ředitelů či ředitelek škol a 677 učitelů či učitelek mediální výchovy na základních a středních školách v Česku.
- „Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií, jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr,“ stojí mj. v Rámcovém vzdělávacím programu pro školy.
I když 88 procent ředitelů ZŠ a 86 procent ředitelů SŠ považuje výuku mediální výchovy za důležitou, v 18 procentech ZŠ a 11 procentech SŠ se této problematice nevěnují.
Zkuste si učit mediální výchovu v zemi, kde politici běžně sdílejí dezinformace, říká pedagog
Chybí čas, materiály i znalosti
Respondenti za hlavní překážky označují velké množství látky, kterou musí učitelé probrat, nebo nedostatek dovedností a znalostí pro výuku mediální výchovy. Většina dotázaných se rovněž domnívá, že k mediálnímu vzdělávání chybí kvalitní materiály.
Někteří učitelé také nerozumí médiím, která žáci používají, a proto se obávají otevírat tato témata.
Sedm z deseti ředitelů i učitelů se domnívá, že není předčasné začínat s mediální výchovou už na prvním stupni. Na většině škol se s ní ale začíná až od páté třídy, tedy v posledním ročníku prvního stupně.
Desetině učitelů chybí mediální gramotnost
„Stav mediálního vzdělávání je dlouhodobě neuspokojivý, což potvrzuje i náš nejnovější výzkum,“ prohlásil ředitel programu JSNS Karel Strachota.
„Většina vyučujících se mediální výchově věnuje krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Svou připravenost k výuce mediálních témat sami hodnotí jako nedostatečnou, uvádějí, že kvůli velkému objemu látky nemají na mediální výchovu dostatek času. Naprostá většina vyučujících si přitom sestavuje vlastní individuální výukový plán. Školy nemají ani jednotnou vzdělávací strategii a nijak nevyhodnocují výsledky mediální výchovy,“ shrnul.
Podle Strachoty se to projevuje na nízké úrovni mediální gramotnosti školáků. Většina vyučujících se podle něj sama rozhodla věnovat mediální výchově kvůli tomu, že chce posilovat kritické myšlení žáků a jejich odolnost vůči manipulacím.
„Vyučující jsou tedy motivovaní, což je důležitý předpoklad pro potřebnou změnu mediálního vzdělávání. Zároveň se ale domnívají, že stát takové vzdělávání nepodporuje, což chápeme jako výzvu pro relevantní státní instituce ke změně dosavadního přístupu,“ poznamenal Strachota.
Dodal, že Člověk v tísni zohlední výsledky průzkumu v přípravě svých výukových materiálů, kurzů a dalších aktivit. JSNS se mediálnímu vzdělávání věnuje od roku 2006.
| „Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro mediální výchovu máme jen pro základní školy a gymnázia. Pro zbytek škol v soustavě nikoli. Bohužel nejzranitelnější část žáků na odborných učilištích často žádné mediální vzdělávání nemá. Tedy je vlastně dobré zjištění nového průzkumu, že se tři čtvrtiny učilišť této problematice nějakým způsobem věnují,“ okomentoval to pro Novinky učitel mediální výchovy na pražském Gymnáziu Na Zatlance a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Michal Kaderka. |
Češi se podle studentů nechají snadno zmanipulovat sociálními sítěmi
