Pětina ukrajinských středoškoláků v Česku se v červnu neúčastnila výuky, tvrdí průzkum

Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 20. červnem a 13. červencem provedla společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR mezi 1300 domácnostmi ukrajinských uprchlíků, ve kterých žije 1447 dětí ve věku dva až 17 let.

Do českých základních škol v červnu chodily téměř tři pětiny dětí ukrajinských uprchlíků, v mateřských školách jich bylo 26 procent a čtvrtina navštěvovala střední školy. Šestapadesát procent středoškoláků, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou, se v Česku učilo prostřednictvím online výuky z Ukrajiny. Mezi žáky ZŠ tento způsob výuky využívalo 30 procent dětí.

Většina ukrajinských rodičů, jejichž děti do škol zatím nechodí, chce podle zjištění PAQ Research na podzim začít. Dosavadní nezapsání svého dítěte do školy nejvíce ukrajinských uprchlíků, 28 procent, odůvodnilo tím, že škola jej odmítla nebo že nebyla v okolí.

Necelá pětina uvedla, že neměla k zápisu dostatek informací, a stejný počet dotázaných nedal dítě do české školy, protože se učí na dálku na Ukrajině nebo se rodina chystá vrátit domů. Pro 14 procent Ukrajinců byla důvodem k nezapsání dítěte do školy jeho nedostatečná znalost češtiny.

S odmítnutím ze strany školy nebo nedostatkem míst se nejčastěji setkali ukrajinští rodiče předškoláků, v zápisu to zabránilo 40 procentům z nich, jak vyplynulo z průzkumu.

Podle průzkumu v součtu do škol chodí či zápis plánovali ukrajinští rodiče 85 procent dětí v předškolním věku a okolo 90 procent žáků základních škol, zatímco u středoškoláků je to zhruba 55 procent.

„U nich je riziko, že ze vzdělávání zcela vypadnou. U předškolních dětí je pravděpodobné, že poptávka ukrajinských rodičů nebude uspokojena kvůli malým kapacitám, což omezí jejich pracovní aktivitu a přípravu dětí na základní školy,“ uvedli autoři průzkumu.

Ti se ptali rodičů dětí ve věku mezi pěti a 17 lety také na začlenění jejich potomků do českého kolektivu a na jejich volnočasové aktivity. Třetina uvedla, že jejich dítě je dobře začleněno do kolektivu českých dětí, podle pětiny je dítě začleněno spíše málo a podle dvou pětin velmi málo a nemá české kamarády.

Účast ve volnočasových aktivitách se výrazně liší podle věku. Školáci se více účastní skupinových sportovních aktivit, i když i mezi nimi je provozuje jen 23 procent dětí. Žáci ve věku 16 až 17 let častěji sportují sami. To v kombinaci s online vzděláváním může posilovat jejich sociální izolaci v Česku, dodali autoři průzkumu.

Co se týká konkrétních aktuálních dat, tak podle informací z minulého týdne se ke školní docházce od září přihlásilo 40 tisíc ukrajinských dětí – o 30 tisíc méně, než jich od začátku ruské invaze přišlo do ČR. Po jednání vlády s hejtmany to sdělil předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Důvodem, proč se dětí do škol přihlásilo méně, může být podle něj i fakt, že se jich část vrátila zpět na Ukrajinu.

„Třicet tisíc dětí ze 70 tisíc se nepřihlásilo do škol,“ konstatoval ve čtvrtek jihočeský hejtman Kuba. Data se podle něj už příliš změnit nemohla, zápisy dětí válečných uprchlíků skončily den poté, v pátek 15. července.

Zápisy dětí uprchlíků z Ukrajiny do základních a mateřských škol v Česku pro školní rok 2022/2023 probíhaly od 1. června právě do 15. července. Pro české děti se zápisy konaly v dubnu, přišlo k nim 142 tisíc předškoláků. Do školek mohli Češi své potomky zapsat v první polovině května.

Základní školy podle průzkumů mohou pojmout při napnutí všech svých kapacit přes 150 tisíc dětí navíc. Jenže počty volných kapacit se v regionech liší a podle Kuby nelze očekávat, že by se Ukrajinci rozmisťovali přesně podle takového měřítka.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude vláda hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.

Některé školy a místa již hlásily problémy s kapacitou. Školy budou nicméně i v příštím školním roce moci vytvářet třídy pro žáky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Zákon má navíc nově stanovit, že uprchlíci musejí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany.

Pro Ukrajince by měly mít české školy k dispozici více možností, jak naplňovat povinnou školní docházku – např. by mohly nechat Ukrajince pokračovat v online výuce s jejich ukrajinskými učiteli, jak se ji podařilo v mnoha případech už na jaře navázat. Takový ústupek by byl vhodný podle viceprezidentky Asociace ředitelů ZŠ Hany Stýblové.

„Oni to distanční vzdělávání mají zaběhnuté. A vím, že to na jaře probíhalo tak, že děti chodily ráno do české školy a pak se šly učit na dálku v ukrajinštině, protože by jim hrozilo, že jim to vzdělání tam neuznají. Je to pro ně těžká situace,“ řekla Právu.

Na jaře ještě nebyla pro děti uprchlíků česká výuka povinná, ale od září už bude. „Pokud vědí, že tady musí chodit do školy, tak budou. Ale říkám si, jestli to není pro dítě zatěžující, pokud si bude muset ještě plnit ukrajinskou povinnou výuku. Ale zase na druhou stranu, kde jinde se mají naučit česky než ve škole mezi vrstevníky?“ poznamenala.

O tom, že by ministerstvo školství mělo zvážit různé alternativy pro ukrajinské děti, hovořil minulý týden po jednání s předsedou vlády Fialou rovněž i hejtman Kuba.