Hlavní obsah

Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním, zjistil výzkum

Praha

Pětina českých učitelů trpí fyzickým vyčerpáním, šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření, vyplývá z výzkumu Národního institutu SYRI. Jeho prvotní výsledky prezentovali na středeční výroční konferenci SYRI v Praze odborníci z výzkumné skupiny, která se zaměřuje na vzdělávání.

Foto: Envato Elements

Ilustrační snímek

Článek

Za největší zdroje stresu označují učitelé problémové chování žáků, pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči.

Do výzkumu se zapojilo 1768 pedagogů, z nichž dvě třetiny byly ženy. Důležitým faktorem, který ovlivňuje spokojenost vyučujících, je podle autorů průzkumu kvalita vedení školy.

Vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice

„Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,“ řekl Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd (AV ČR).

Podle zjištění odborníků ze SYRI se prokázala i souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků.

„Zajímavým zjištěním například je, že vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly,“ poznamenal Mudrák.

Pro pracovní zdraví učitelů je podle odborníků rizikem zejména syndrom vyhoření. Nejvýznamnějším zdrojem vyhoření učitelů je podle nich obtížné skloubení nároků pracovního a rodinného života.

„Opatření na podporu pracovního zdraví pedagogů a pedagožek by se proto měla zaměřit na zlepšení podmínek pro harmonizaci práce a rodiny a větší podporu při zvládání přemíry pracovních nároků, např. administrativních,“ uvedla Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR.

Psychologický kapitál

„Dobrou zprávou je, že učitelky a učitelé druhého stupně základních škol mají své vlastní osobní zdroje, které dokážou efektivně uplatňovat pro lepší zvládání pracovních nároků a snížení rizika vyhoření. Hlavním takovým zdrojem je psychologický kapitál, který si můžeme představit jako obdobu finančního kapitálu, ale v oblasti psychických zdrojů. Pokud máme tohoto kapitálu dostatek, snadněji zvládáme každodenní výzvy,“ popsala Zábrodská.

Psychologický kapitál je souhrn pozitivních vlastností člověka, zahrnuje optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost.

„V našem výzkumu se prokázal významný pozitivní vliv psychologického kapitálu na pracovní zdraví učitelů na několika různých úrovních. Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření,“ řekla Zábrodská.

Kvalitní pracovní podmínky podle odborníků nezaručuje jen plat, důležité jsou i jiné oblasti.

Výzkum podle odborníků potvrdil, že učitelství je psychicky náročné povolání. Zároveň ukázal, že většina učitelů je se svou prací spokojena. Nejvíce spokojení jsou s využitím svých schopností, naopak nejméně s finančním ohodnocením.

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí. Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.

Související články

Výběr článků

Načítám