Článek
„Chemie je obor, bez kterého se neobejde žádná oblast lidského života, ať už se jedná o potraviny, léky, energie, životní prostředí, nebo materiály. Chtěli jsme to netradičním setkáním lidem připomenout,“ prohlásil rektor VŠCHT Karel Melzoch.
Zjednodušit antivirovou léčbu
Úvodní přednášku měl na sobotní konferenci Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii americké farmaceutické firmy Gilead Sciences, která je v ČR známá díky spojení s Antonínem Holým, objevitelem řady antivirotik.
„Vývoj HIV vakcín doposud nepřinesl zásadní pozitivní klinické výsledky, a proto je důležité zaměřit se také na další výrazné zjednodušení antivirové léčby, prevenci pomocí virostatik a případně úplné vyléčení infekce,“ řekl k výhledům boje proti infekci HIV.
Jak dál komfortně žít na naší planetě
Lenka Švecová z Univerzity v Grenoblu ve Francii se zamyslela nad tím, jak může lidstvo přispět k tomu, abychom mohli dál komfortně žít na planetě Zemi. „Jednou z možností je recyklace kritických kovů, neboť kovy se považují za neobnovitelné zdroje,“ uvedla.
Konferenci přihlížely naživo stovky lidí přímo v posluchárnách, další v přímém přenosu na sociálních sítích. Na snímku přednáška Tomáše Cihláře.
Tvrzení „Budoucnost už je tu“ formuloval Boris Fačkovec, absolvent VŠCHT Praha a britské Univerzity v Cambridgi.
„Digitalizace významně změnila způsob našeho života – jak se učíme, myslíme, komunikujeme. Pokroky v IT také způsobily revoluci v nakládání s materiály a energií při stavbě budov, při výrobě potravin a léků,“ zmínil.
Vývoj nanorobotů
Vědce působící momentálně na VŠCHT reprezentovali děkani jednotlivých fakult a rovněž Martin Pumera, který se na škole zabývá výzkumem a vývojem nanorobotů.
| Martin Pumera o nanorobotech |
|---|
| Pokud si představíme konstrukci nanorobotů, první úrovní složitosti je motor, pohyb, který je autonomní, rychlý, nicméně náhodný. Druhou úrovní je funkcionalita, tj. že se robot v určitém prostředí nějak chová – vychytává elementy nebo něco uvolňuje či katalyzuje. Třetí úroveň je, že se k autonomnímu, náhodnému pohybu přidá schopnost navigace. Připravíme roboty se schopností následovat světlo, slabé magnetické pole nebo gradient koncentrace nějaké chemikálie. Tomu se říká fototaxe, magnetotaxe či chemotaxe, jde o typickou vlastnost živých organismů. Přičemž robot může zdroj následovat, nebo se od něj naopak vzdalovat. Čili se může chovat „inteligentně“. Čtvrtou úrovní je, aby spolu roboti komunikovali a drželi se při sobě jako hejno. To by umožňovalo použít je ve velkém množství, a logicky čím jich bude více, tím účinnější efekt dokážou přinést. Jde zatím o základní výzkum, který by ale měl mít reálné využití v biomedicíně. |
| Zdroj: web VŠCHT |
Pumera nabídl úvahu, jak vidí budoucnost výuky a výzkumu v následujících dekádách v mezinárodním kontextu. Upozornil, že lidé chemii vnímají jako zdroj problémů v životním prostředí. „Myslím si pravý opak. Chemie jako centrální věda je základem řešení problémů typu energetické krize a jevů, jako je globální oteplování,“ řekl.
Sobotnímu programu pro veřejnost předcházelo páteční slavnostní zahájení oslav. Zúčastnila se jej řada tuzemských osobností v čele s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou, dále rektoři vysokých škol, zástupci ministerstev a ředitelé partnerských akademických ústavů a firem.
Vrcholem pátečního večera bylo předání Medailí Emila Votočka. Toto ocenění uděluje rektor VŠCHT osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasluhují o rozvoj chemie a dalších oborů na této veřejné vysoké škole univerzitního typu.
K 65. narozeninám si VŠCHT mimo jiné nadělila také novou publikaci o škole či vydala druhý díl úspěšného komiksu Chemická dobrodružství.
