Peníze na kuchařky a školníky v rozpočtu budou

„Bude to nárůst. Nebude dramatický, ale bude, což je významný výsledek,“ řekl v úterý Právu Nantl. Potvrdil to v ten samý den i ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na výjezdním hlasování vlády v Kadani.

Nantl připustil, že na navýšení mezd učitelů bude připraveno 8,5 miliardy korun navíc. Jak už před časem Bek avizoval, v průměru se učitelům navýší mzdy nejméně o tři tisíce korun. Loni pobírali v průměru 48 204 korun.

Podle všeho se nepodaří dosáhnout cíle, který má vláda v programovém prohlášení a potvrdila ho v zákoně, aby platy učitelů činily 130 průměrné mzdy.

Základem pro výpočet valorizace je totiž podle Nantla průměrná mzda za rok 2022 – a v tom případě bude mzda kantorů činit kolem 113 procent průměrné mzdy v zemi.

„Výpočet podle průměrné mzdy za rok 2022 není tou nejlevnější variantou. Byly i jiné. Ale myslím, že nikdo v politické reprezentaci nemá zájem ten závazek nějak švejkovat,“ uvedl.

Náměstek rovněž ujistil, že už je mimo hru návrh ministerstva financí na úsporu 10 miliard, čehož se mělo dosáhnout propuštěním desítek tisíc nepedagogických pracovníků.

Mezi ty se řadí školníci, uklízečky, kuchařky, hospodářky, účetní nebo IT správci.

„O scénářích, že bychom neměli peníze na třicet čtyřicet tisíc nepedagogických pracovníků, už se vůbec nebavíme,“ sdělil.

Podle něj však zůstává na stole debata o tom, zda by některé obslužné činnosti neměl zajišťovat zřizovatel, tedy obce v případě mateřských a základních škol, u středních škol to jsou většinou krajské úřady.

Debata se podle Nantla musí vést již v tomto školním roce. Zatím se spekuluje o tom, že by peníze určené na některé nepedagogické profese převedl stát prostřednictvím rozpočtového určení daní na zřizovatele.

Obce už nyní prostředky z rozpočtového určení daní na provoz škol dostávají, kraje zatím ne. A podle Nantla by změna financování mohla přinést i úspory.

„Posílání peněz z ministerstva do škol nemusí vést k úspoře. Proč mít v jedné obci dvě malé školy, z nichž každá má svůj personál? Chtěli bychom dělat pobídky, aby zřizovatelé spojovali školy do větších celků, nebo měli společnou servisní organizaci na úklid, stravování,“ popsal plány do budoucna. Současný systém však zřizovatele k podobným krokům nemotivuje, dodal.

Přestože propouštění nepedagogických pracovníků je zažehnáno, stále je ve hře možnost, že se jim sníží platy v průměru o dvě procenta jako u ostatních státních zaměstnanců.

Dvouprocentní pokles se týká i ostatních pedagogických pracovníků, kteří nevykonávají přímou pedagogickou činnost. Jedná se o asistenty, psychology, speciální pedagogy a vychovatelky.

Podle dosavadních informací by se jim měly snížit mzdy v průměru o dvě procenta jako u ostatních státních zaměstnanců.

„To jsou věci, které ještě ladíme. Dopady v oblasti nepedagogických pracovníků, pokud budou, tak takové, že by je měl terén vstřebat v rámci běžného chodu,“ uvedl náměstek.

A právě tento faktor odbory znervózňuje. „Je tam x neznámých. Jsou tam pořád ve hře minus dvě procenta pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky. A když někde něco přidají na učitele, tak ředitel stejně bude peníze pro učitele převádět jinam, aby mu ti lidé neutíkali. To pak nula od nuly pojde,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.

Proto si počká až na kompletní skladbu rozpočtu, tu pak předá k projednání odborovému svazu, který na základě toho rozhodne o dalším postupu. Mohlo by dojít i na stávku. Dobšík ale také podotýká, že odboráři si uvědomují širší ekonomické souvislosti.

A nakonec by si měly polepšit i vysoké školy. „Vysoké školy nějaký nárůst čeká. Myslím si, že to navýšení je zajímavé,“ řekl Nantl.

Podle jeho slov se nezapomnělo ani na investice do nových škol. Nedostatek kapacit bude brzy tížit zejména okolí velkých měst. Podle Nantla už je politická dohoda, že v příštím roce na to uvolní vláda 15 mi­liard navíc. Původně si Bek chtěl za těmito účely půjčit od Evropské komise 45 miliard, ale z plánu nakonec sešlo. Podle Nantla je ale 15 mi­liard dostačujících.