Článek
Již na podzim roku 2017 tehdejší ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) použil 400 miliónů z vládní rozpočtové rezervy – připravených původně pro učitele – na financování inkluze. Schválilo se to v srpnu. [celá zpráva]
V každém kraji to je jinak
„Letos budou finanční prostředky určené původně na nenárokové součásti platů (osobní příplatky, prémie – pozn. red.) pedagogických i nepedagogických zaměstnanců škol z části použity na společné vzdělávání,“ prohlásil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi s odkazem na následující vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje:
„Krajům byly pro letošní rok kráceny rozpočty v běžných neinvestičních výdajích o tituly, jež souvisí s financováním společného vzdělávání. Abychom zajistili dostatečné zdroje a uhradili organizacím částky odpovídající finanční náročnosti vyplývající z podpůrných opatření, bylo snížení rozpočtovaných nenárokových složek platů zaměstnanců ve všech typech a druzích škol a školských zařízení nezbytným krokem. Snížení odpovídá částce cca 119 miliónů korun ve mzdových prostředcích, což v přepočtu na jednoho zaměstnance znamená krácení o 404 Kč měsíčně. Nicméně si dovolujeme upozornit, že snížení rozpočtované výše nenárokové složky platu ještě neznamená, že se musí zákonitě snížit i její skutečná výše.“
Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech škol a školských zařízeních snížena o cca 19 procent, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání.
Ukazatel průměrných platů pedagogických zaměstnanců se v jednotlivých školských zařízeních konstruoval z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 15 procent vyplývající z loňského nařízení vlády. [celá zpráva]
Karlovarský a Liberecký kraj uvažují o obdobném postupu, stejně tak kraj Zlínský, kde zatím ale ještě přesně nevědí, o kolik se nenároková složka sníží.
Naopak Jihomoravský kraj ke krácení nenárokové složky platů zaměstnanců škol nepřistoupil a Praha prostředky na nenárokovou část platů zaměstnanců škol výrazně navyšuje z vlastních zdrojů, proto se zde případná tvorba rezervního fondu na platech negativně neprojeví.
MŠMT: Krajům se zvyšují rezervy, nemusejí snižovat platy
Ministerstvo školství ve svém vyjádření pro Novinky připomnělo, že od minulého roku je společné vzdělávání financováno dvěma způsoby: jednak formou příplatků k základní částce krajského normativu (výše státního příspěvku na žáka a mzda na učitele, stanovena podle typu školy – pozn. red.), popřípadě ještě dofinancováním z krajské rezervy, a jednak formou podpůrných opatření.
„Protože ale financování formou podpůrných opatření postupně převažuje, krajské úřady už si nemusejí vytvářet tak velké finanční rezervy z normativu. Rezervy se jim totiž každý měsíc postupně navyšují na základě vykázaných podpůrných opatření. Tyto úpravy rozpočtu během roku je nutné zohlednit při přípravě krajské bilance na daný rok. Kraje tedy nemusejí snižovat nenárokové složky platů zaměstnanců škol, aby zajistily dostatek peněz na podpůrná opatření v rámci inkluze,“ napsal Novinkám resort.
Spolek Pedagogická komora má 1850 členů. Usiluje o lepší postavení kantorů ve společnosti, snaží se zastupovat zájmy pedagogických i nepedagogických pracovníků, stejně tak vzdělávacích zařízení, od mateřských až po vysoké školy – a to státní, soukromé i církevní.
