Článek
Sonda TARANIS měla z výšky 700 kilometrů na oběžné dráze Země, kam se nedostala, zkoumat skrytou tvář bouří – tajemné jevy mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry. Takzvaným nadoblačným bleskům se právě přezdívá „skřítci“. Neúspěch mise je pro vědce o to větším zklamáním, že za tím stálo 15 let příprav.
Sonda TARANIS příští týden poletí prozkoumat skrytou tvář bouří. Vezme i vzkazy skřítkům
„Příčina havárie je podle prvního vyšetřování ve špatném zapojení kabeláže posledního stupně rakety Vega při jeho montáži. První tři stupně pracovaly dobře, čtvrtý stupeň se v pořádku zažehl, ale natáčení směru jeho trysky nefungovalo, tah nebyl správně nasměrován a raketa i s nákladem zamířila zpět do atmosféry,“ popsal Novinkám vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Ondřej Santolík.
„Tento neúspěch pro nás (a nejen pro nás) znamená ztracenou příležitost pro to, abychom prozkoumali výboje nad bouřemi z oběžné dráhy. TARANIS byla unikátní vzájemnou koordinací měření různých přístrojů – od optických kamer a fotometrů přes detektory elektronů urychlených v silných elektrických polích a detektory paprsků gama až po analyzátory rádiových vln,“ shrnul.
Zkusí to znovu?
Jak napsala agentura AP a rovněž francouzská společnost Arianespace, která provozuje mj. rakety Vega a zajišťovala i tento start, za neúspěšným vzletem rakety bude pravděpodobně nesprávná kabeláž. Potvrdila i „ztrátu mise“.
Raketa měla vynést na orbitu i první španělský satelit pro pozorování Země s názvem SEOSAT-Ingenio. Předchozí selhání Vegy v červenci 2019 bylo přičítáno konstrukční chybě.
Evropská raketa Vega poprvé selhala, spadla i s vojenským satelitem
K pochopení toho, co se nad bouřemi a uvnitř bouřkových oblaků v horních vrstvách atmosféry děje, je ale podle Santolíka takový satelit jako TARANIS stále více potřeba. „Ihned po neúspěšném startu proto začaly diskuse o možnosti družici postavit znovu,“ dodal.
Družice konkrétně měla zkoumat jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměřit se měla hlavně výboje typu sprite neboli skřítky, které získaly své jméno pro podobu s bájnými bytostmi i pro svou nepolapitelnost – úkaz totiž trvá opravdu krátce. Odborníci chtěli s její pomocí probádat též gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku.
Raketa Vega konečně vynesla do kosmu český „držák“ družic
Ústav fyziky atmosféry AV ČR se podílel na přístroji IME-HF, který se měl zaměřit na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz.
Druhá z tuzemských vědeckých aparatur zahrnovala analyzátor na přístroji IDEE pro měření energetických elektronů nad bouřemi – analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Ilustrace kosmické sondy TARANIS.
Na palubě TARANIS, mikrodružice financované francouzskou vesmírnou agenturou CNES, se mělo do kosmu dostat také vybraných 101 vzkazů, které veřejnost v roce 2016 zaslala v rámci popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům.
Z deseti nejoriginálnějších vzkazů oceněných porotou se měl do oblasti výskytu nadoblačných blesků dostat např. i vzkaz Jiřího Syřínka z Nového Vrbna: „Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!“
Bohužel tedy nakonec pravdu neměla...
Skupina nadoblačných blesků typu skřítek.
Rudý skřítek zachycený z observatoře v Texasu.
