Článek
Do generální zkoušky elektronického testování, které skončilo minulý týden, se zapojilo 3658 škol a 161 653 žáků, kteří vyplnili celkem 458 933 testů.
Během vyplňování testu se žák mohl posunout do náročnější úrovně, pokud se mu podařilo splnit určitý počet úkolů. Jestliže daného počtu bodů nedosáhl, pokračoval dál v základní úrovni, která odpovídá vzdělanostnímu minimu, tedy zhruba čtyřce, jak ji ČŠI stanovila.
U testů z matematiky se ukázalo, že v základní úrovni zůstala polovina žáků. Přitom u ostatních předmětů, tedy u češtiny a angličtiny, popřípadě francouzštiny a němčiny do vyšší úrovně postoupily vždy zhruba tři čtvrtiny dětí.
ČŠI neví, čím to je, že matematika dětem nejde. „Zatím se nad tím nedá spekulovat, možná to mohlo být tím, že třeba některé úkoly byly příliš těžké. I toto budeme analyzovat,“ řekl Právu náměstek ČŠI Libor Vacek.
Nicméně výsledky korelují s obecným trendem, podle nějž matematika nepatří mezi oblíbené předměty. Mnohé ukazatele již na problém s matematikou upozornily, a často se v této souvislosti hovoří o změně výuky matematiky. Podle odborníků lze matematiku učit jinak a zajímavěji, ale na školách chybí motivace, a to třeba proto, že učitelé nejsou už nyní dobře odměňováni za svou práci a učit se nové metody znamená další námahu navíc.
Pod dohledem rodičů
O výsledky testů byl podle Vacka mezi rodiči velký zájem. „Na modulu, na kterém se rodiče mohou dívat na výsledky svých dětí, je už více než 400 tisíc zobrazení,“ sdělil Právu. Rodiče si zde pod originálním heslem, které žák dostal ve škole, mohou prohlédnout celý test a zkontrolovat, v jakých úlohách uspěl a které mu nešly.
Další informace zpracovává inspekce pro školy. Z nich by mělo být patrné, jak si vedou ve srovnání s ostatními školami. Inspekce se ale zaklíná, že žádný žebříček ze statistik nevzejde a ani do budoucna vzniknout nemůže, protože testy nemají tomu odpovídající charakter.
„Školy se třeba dovědí, že jejich průměrná úspěšnost v matematice je například 50 procent a že takového výsledku dosáhla zhruba polovina škol. Nedovědí se ale nic o sousední škole,“ zdůraznil Vacek.
Generálka se neobešla bez kontroverze, proti testům rodiče sepisovali petice a aktivisté vyzývali, aby rodiče napsali dětem z testů omluvenky. Podle nich totiž testy povedou k zjednodušení výuky, školy se začnou soustředit jen na testy a opadne zájem o kreativní přístup. Celkově to prý spěje k návratu centrálního vzdělávacího systému.
Devět škol netestovalo
Podle Vacka se našlo devět škol, které se sice zaregistrovaly, ale nakonec se na nich netestovalo. „Zatím nevíme proč. Nemusely to být jen technické problémy, mohlo to být třeba kvůli tomu, že rodiče všech dětí napsali omluvenky,“ připustil Vacek.
Inspekce eviduje 96,4 procenta dětí, které se testů zúčastnily, z čehož plyne, že jen zlomek páťáků a deváťáků testy minuly. A nemuselo to být právě z důvodu bojkotu, ale i kvůli nemoci.
Jednou ze škol, která testy nedělala, ačkoli se k projektu přihlásila, je křesťanská Základní škola Maltézských rytířů v Kladně.
„Pan učitel, který stáhnul ten zkušební modul, tam nebyl v ten okamžik, kdy jsme chtěli testovat, a pak už bylo pozdě. Nestihli jsme to nainstalovat. Nebyla to žádná sabotáž, naopak jsem ráda, že ty testy jsou,“ řekla Právu ředitelka školy Romana Wantochová.
Podle ní by určitá míra srovnávání mezi školami měla existovat. „Jak děti přecházejí ze školy do školy, něco se doučují, něco chybí a škola, která ho přijme, se zavazuje, že ho doučí. A to pak prostě není v jejích silách. Takže kdyby byla dána nějaká úroveň, tak by to bylo dobré,“ myslí si Wantochová.
„Zaměřte se na koncept“
Obdobně hovořily také další ředitelky oslovené Právem. „My jsme testovali celý život u Scio, Kalibro, Cermat. Každým rokem jsme si zjišťovali úroveň a porovnávali, jak jsme na tom, takže pro nás to není nic zvláštního a převratného,“ řekla Irena Tomandlová ze ZŠ Dačice v ulici Boženy Němcové, která ještě neměla výsledky testů kompletně spočítané. Podle ní by se testy neměly lišit od jiných. Slibuje si, že se její škola bude pohybovat v lepší polovině.
A žádné zvláštní překvapení nečeká ani její kolegyni z další dačické základky v ulici Komenského, Evu Macků. Také v její škole se dosud testovalo prostřednictvím výše uvedených institucí, ale jakékoli srovnávací žebříčky jí vadí. Především ji ale irituje chaotický přístup státu ke vzdělávání.
„Stát napřed vymyslí, že chce školské vzdělávací programy, tak to všechno předěláme a rozkopeme, každý si to uděláme po svém na základě rámcového vzdělávacího programu. Najednou stát zjistí, že to až tak úplně nejde a chce zase něco jiného,“ divila se Macků.
„Bylo by dobré, kdybychom dostali už do ruky něco, podle čeho bychom mohli jet delší dobu, protože teprve potom budeme mít nějaké hmatatelné výsledky,“ dodala.