Článek
„Úspěšný návrat vlků do Česka a Bavorska v posledních letech máme poměrně dobře zdokumentovaný. Postrádáme ale vědecká data o ekologickém vlivu vlků na přírodu, která je dnes pod silným tlakem vysokých stavů populací srnce obecného a jelena evropského,“ poznamenal hlavní řešitel projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.
Cílem výzkumného projektu je tuto situaci napravit. Aby bylo možné získat údaje o vztahu vlků a jejich kořisti, je třeba nejprve zjistit, kde se tito živočichové vyskytují. Jakým způsobem?
Kromě monitoringu za pomoci fotopastí a monitoringu pobytových známek byli v Národním parku Šumava v minulosti opatřeni čtyři vlci GPS obojky. Nyní – již v rámci nového projektu – se v Národním parku Šumava podařilo obojkovat další tři vlky. Tyto aktivity budou pokračovat i v dalších letech.
Vědkyně z ČZU: Genetická detekce původu luskounů pomůže v boji s jejich ilegálním obchodem
„Díky tomu je možné pochopit teritoriální vztahy vlků, ale také najít vlčí kořisti a podrobně analyzovat pohyb označených jedinců,“ vysvětlil Vorel.
Vlci pohybující se na hranicích dvou teritorií (smeček) Srní a Ruda
Kromě toho se k určení příbuzenských vztahů a složení potravy sbírají a analyzují vzorky trusu - i to rozkrývá vztahy mezi vlčími smečkami.
Fotopasti pomáhají vyvodit závěry o populační hustotě a prostorovém rozmístění.
Přispívá návrat vlků ke snižování stavů jelení zvěře?
„Výsledky porovnáváme s údaji z předchozích let a můžeme tak zjistit, zda návrat vlků přispívá ke snižování populace jelení zvěře,“ doplnil Tomáš Peterka, odborný garant projektu ze Správy Národního parku Šumava.
Opatřeni obojky budou kromě vlků i jedinci jelena evropského. O jelenech v této oblasti mají odborníci k dispozici GPS data z posledních 20 let. I pomocí této metody tak mohou vyvodit závěry o případných změnách v chování jelenů v důsledku návratu místního vrcholového predátora, tj. vlka.
Vlci by se mi líbili v lánské oboře, nadhodil Pavel na Šumavě
Nejzajímavější otázkou podle výzkumníků je, zda se jeleni vyskytují především v oblastech, kde najdou kvalitní potravu, nebo jestli jsou kvůli návratu vlků opatrnější.
„Poslední výsledky hovoří o tom, že na Šumavě vlci nyní trvale žijí v šesti teritoriích. Populace tohoto vrcholového predátora na Šumavě postupně stále roste,“ konstatoval Jan Mokrý ze zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava.
V rámci projektu budou experti rovněž zkoumat obnovu lesa na Šumavě.
Vlci pohybující se na hranicích teritorií Srní a Ruda
Pro oba národní parky v ČR a Německu je velmi důležité získat aktuální údaje o celé potravní pyramidě. Zjištěná data mají posloužit jako základ pro společnou strategii v největším souvislém lesním chráněném území ve střední Evropě.
Tříletý projekt „Ekologické dopady návratu vlků do ekosystému Šumavy/Bavorského lesa“, o kterém zástupci ČZU informovali minulý týden, je spolufinancovaný z prostředků Evropské unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021–2027.
Ochranáři prolomili ochranu vlků. Na řadě jsou nyní regiony
