Parkinsona odhalí z hlasu, auta učí vidět. Mladí vědci představili své projekty

Parkinsona lze podle Hlavničkova projektu odhalit roky předtím, než propuknou typické symptomy jako třes rukou nebo problém s rovnováhou.

„Projevy v hlasu jsou velmi jemné. Typicky takový člověk mluví monotónně, má sníženou schopnost změny melodie hlasu. Také nedokáže kontrolovat chvění hlasu, děje se mu nevědomě,“ popsal výzkumník.

Podle některých studií se hlasové projevy objeví až sedm let předtím, než nastane například zmíněný třes rukou. Díky hlasové analýze by se tak nemoc mohla zachytit daleko dříve.

„V rámci dlouhodobého výzkumu sledujeme desítky lidí z rizikové populace. U některých osob, kde jsme hlasové projevy odhalili, už se Parkinsonova choroba skutečně rozvinula,“ popsal Hlavnička.

Projekt zvaný Dysan už zkoušejí i ve světě.

Mezi vědci v Hrzánském paláci byl i nositel ceny Junior Star Lukáš Neumann. „Díky této ceně jsem získal grant na pět let ve výši pětadvaceti milionů korun. Mohu si tak vytvořit vlastní výzkumnou skupinu, která se bude věnovat umělé inteligenci pro počítačové vidění,“ uvedl Neumann.

Na základě jeho práce by například auta bez řidiče mohla lépe „vidět“ své okolí.

„Problém umělé inteligence je, že nedokáže říct: nevím. Autonomní vůz tak umí rozpoznávat chodce a další vozy, ale když narazí na objekt, který nikdy neviděl, najednou vůbec neví, co má dělat,“ popsal výzkumník, jenž má za sebou vedle ČVUT také tři roky studia na Oxfordu.

„Probíhá spolupráce právě mezi ČVUT, Oxfordem a firmou Continental. Ta zná konkrétní problémy a omezení automobilů. Není to tak, že bychom pro ně pracovali na zakázku, ale zároveň chceme, aby měl výzkum i praktický dopad,“ popsal Neumann.

Některé výzkumy mají už dnes ryze praktické využití, například práce Marka Nerudy. „Cenu rektora ČVUT jsem spolu s kolegou získal za Operátora, což je simulátor dovedností dispečerů zdravotnických záchranných služeb,“ uvedl Neruda. Jedná se o program, který dokáže napodobit krizové scénáře.

„Může to být třeba pád vrtulníku na pražském Václavském náměstí, tedy situace, s jakou se dispečeři běžně nesetkají. Program je určen pro operátory, lidi, kteří rozhodují o vyslání konkrétního sanitního vozu a doktora. Mohou si vyzkoušet rozhodování, aniž by tím riskovali život člověka,“ popsal vědec.

Jako první hovor na lince 155 vezme osoba, která zapíše jméno a příjmení volajícího, adresu, naléhavost situace a vážnost zranění. Na základě těchto údajů pak rozhoduje dispečer. A právě na toho Operátor cílí.

„Pořádali jsme školení na několika záchranných službách, pomáhali nám s ním přímo záchranáři, kteří za sebou mají léta praxe. Byli jsme v Karlových Varech nebo v Plzni, našeho Operátora dnes používá pražská záchranka. Rádi bychom se s ním dostali také na vysoké školy, kde je obor záchranář. Reakce na naše školení jsou nadšené,“ uzavřel Neruda.