Parazitologové vyvinuli novou zbraň proti „mozkožroutovi“

V souvislosti s klimatickou změnou a migrací se v posledních 10 letech zájem o antiparazitní výzkum posunul z teoretické do praktické roviny. Na vývoj nových účinných léků se zaměřil též multidisciplinární tým parazitologů a chemiků z laboratoří Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV.

První nemocí, proti které se podařilo najít potenciálně průlomovou terapii, je primární amébová meningoencefalitida (PAM). Objev publikoval časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy. Infekci PAM způsobuje smrtící mikrobiální patogen Naegleria fowleri. Lidé se touto teplovodní „mozkožravou“ amébou infikují většinou při plavání.

Skrze nosní sliznici a čichový nerv může améba napadnout lidský mozek. Ačkoli toto onemocnění není příliš časté (v USA bylo doteď zaznamenáno méně než 200 případů), je i přes veškerou moderní lékařskou péči z 97 procent smrtelné. Příznaky začínají obvykle pět dní po expozici a pacienti po několika dnech podlehnou poškození mozku.

Přes typický výskyt v teplejších oblastech drží paradoxně smutný historický rekord největší epidemie PAM Česká republika. V 60. letech minulého století se nakazili návštěvníci krytého bazénu v Ústí nad Labem. Tragédie si vyžádala 16 životů převážně mladých lidí.

„I toto byla motivace, proč se věnovat výzkumu látek proti této nemoci,“ poznamenal slovenský parazitolog a hlavní autor publikace Róbert Šuťák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV.

„Další motivací bylo, že PAM je vzácné onemocnění, které nespadá do oblasti výzkumu lukrativního pro farmaceutické společnosti,“ dodal německý odborník Martin Zoltner z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí nově zřízeného Oddělení pro objevování léčiv v centru BIOCEV.

Experti svůj výzkum založili na inovativním pokusu využít některé známé sloučeniny, např. akoziborol účinný proti spavé nemoci. Jeho účinek proti PAM však nebyl dostatečný. Až díky spolupráci s Lukášem Wernerem a Janem Štursou, medicinálními chemiky z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, se podařilo najít příbuznou molekulu, která byla schopna zabíjet kultivované améby.

„To, že jsme mohli prokázat vyléčení PAM na experimentálním zvířecím modelu, bylo skvělé. Experimentální léčba buď významně prodloužila přežití, anebo dokonce myši infikované patogenem Naegleria fowleri vyléčila,“ konstatoval Šuťák.

Ohledně dalšího vývoje léku pro lidské pacienty jsou chemici optimističtí. „Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ shrnuli.

Pro další vývoj je navíc podle nich důležité, že nebyla pozorována žádná toxicita související s léčivem. Výsledná léčivá látka nese označení 4-aminomethylfenoxy-benzoxaborol AN3057.

Stejný tým vědců rovněž publikoval objev, že nová česká protirakovinná látka MitoTam z laboratoře Jiřího Neužila (Biotechnologický ústav AV ČR v centru BIOCEV) může být využita při léčbě malárie, spavé nemoci nebo leishmaniózy.

„Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ vysvětlil Šuťák.

Doplnil, že to vědcům napovídá, jaké látky v budoucnu testovat na tzv. repurposing – tedy přístup, kdy se již existující a schválená léčiva používají pro nové terapeutické účely. „V tomto případě je obzvláště nadějné, že MitoTam již úspěšně prošel klinickým hodnocením fáze 1/1b, a je tak k pacientům blíže než úplně nová látka,“ uzavřel.