Paraziti z hrobů ukazují, jakým byli ve středověku problémem

Stav, který panoval před tisíci lety za Velké Moravy na hradišti Pohansko u Břeclavi, je srovnatelný se současnými poměry v některých rozvojových zemích.

Cílem výzkumu je bez příkras ukázat, jak se kdysi žilo. Zjistit to lze odběrem vzorků z koster nalezených na nejvýznamnějších archeologických lokalitách.

Lze na nich nalézt pozůstatky vajíček parazitů, kteří byli původně usídleni v trávicím traktu. Projekt ukázal, že některé lidi trápil nikoli jeden, ale i dva druhy parazitů. Dokonce se našly i kostry se třemi druhy parazitů.

„Promořenost evropské populace střevními parazity byla před tisíci lety značná a nezáleží přitom na tom, zda se jedná o lidi z vyšších či nižších sociál­ních vrstev, nebo muže či ženy,“ řekla Právu spoluautorka studie Renáta Přichystalová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Vědci se v ní zaměřili na život lidí v časovém období mezi lety 680 až 1700, přičemž měli vzorky ze 600 koster. Vzorky z velkomoravského Pohanska byly důležité, protože bylo před tisíci lety jedním z největších sídel v Evropě. Když na něm před lety archeologové odkrývali hroby, brali z koster i vzorky na parazity.

V té době je nepotřebovali, ale říkali si, co kdyby jednou. Jejich předtucha se naplnila, protože o ně projevili zájem kolegové z Oxfordu.

Z Brna jim poslali vzorky 97 lidí z Pohanska. Stopy parazitů se našly u 44 z nich, což ale neznamená, že jimi netrpěli i ostatní. Byly to hlavně škrkavky, tenkohlavec lidský a dva druhy tasemnic, z nichž jeden druh je typický pro červená masa a druhý pro sladkovodní ryby.

„Tenkohlavec a škrkavky se přenáší fekálně-orální cestou. Prostě celkově špatná hygiena. Stačí si po vyvážení hnoje neumýt ruce. Výskyt tasemnic zase upozorňuje na to, že strava nebyla správně tepelně upravená,“ vysvětlila Přichystalová.

Zdůraznila, že parazitické onemocnění mohlo před tisíci lety znamenat pro pacienta smrt. Strava byla totiž chudá, což ještě komplikovalo boj organismu s nemocí jen za pomoci nejrůznějších babských receptů.

Naši předci ale podle vědkyně nebyli žádní špindírové. Jen dělali, co uměli. Častěji se koupali v létě než v zimě. Odstraňovali jen viditelnou špínu, pralo se jen špinavé oblečení a pot se především v zimě moc neřešil. O významu umývání rukou neměl nikdo ani ponětí.

Výzkum je jedním z nejvýznamnějších mezinárodních projektů brněnských archeologů a mimo jiné o něm informoval i prestižní vědecký časopis Scien­ce. Ukazuje, jak důležité je pro zdraví lidí v rozvojových zemích budování kanalizace nebo masová výstavba záchodů.