Článek
Tvůrcem dílka byl tedy člověk vzpřímený – Homo erectus – který vymřel někdy před 140 tisíci lety. Jeho rytina trumfuje svým stářím jinak velmi podobná díla neandertálců i prvních lidí druhu Homo sapiens. Náš druh totiž začal prokazatelně tvořit až někdy před sto tisíci lety.
„Přepíše to lidské dějiny. Je to poprvé, co jsme našli důkaz, že se Homo erectus choval tímto způsobem,“ soudí Stephen Munro z Australian National University, který mušli našel v depozitáři zkamenělin v Nizozemsku.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Okamžitě jsem viděl, že vrypy byly vytvořeny člověkem. Neexistuje jiné vysvětlení,“ řekl vědec, jehož studii zveřejnil významný vědecký časopis Nature. S dalšími experty pak Munro zjistil, že dávní předlidé otevírali lasturu pomocí žraločích zubů.
Australan ani jiní znalci však netuší, zda zkrášlená mušle sloužila jen jako ozdoba, nebo měla i nějaké praktické využití. Má vybroušené okraje, takže mohla sloužit k řezání i k oškrabování.
Objev ukazuje, že člověk vzpřímený, prapředek dnešních lidí, byl značně inteligentnější, než se soudilo. Mušle byla objevena už ve 30. letech minulého století na Jávě a od té doby spočívala bez povšimnutí ve sbírkách nizozemského muzea.