Článek
„Čteme-li o stvoření v (biblické) knize Genesis, vystavujeme se riziku, že si boha budeme představovat jako mága, který je s kouzelnou hůlkou schopen udělat cokoli. Ale tak to není. Velký třesk, který dnes považujeme za počátek světa, není v rozporu se zásahem božského tvůrce, ale spíše jej vyžaduje,“ prohlásil podle listu The Independent papež.
Dodal, že ani evoluce v přírodě není v rozporu s představou o stvoření, „protože evoluce vyžaduje vytvoření bytostí, které se vyvíjejí“.
Odborníci označili jeho vystoupení za konec „pseudoteorií“ kreacionismu a inteligentního designu. To je ale sporné, protože kreacionismus, podle nějž vše stvořil bůh, i inteligentní design, podle nějž i za evolucí a přírodním výběrem stojí inteligentní záměr, mají zastánce hlavně mezi protestanty.
Pověst odpůrce vědy
Katolická církev má od počátků novověku pověst odpůrce vědy. Františkovy komentáře jsou však v souladu s dílem papeže Pia XII., který v církvi otevřel dveře myšlence evoluce a uvítal teorii velkého třesku.
V roce 1996 zašel papež Jan Pavel II. ještě dál a navrhl, aby evoluce byla „víc než hypotézou“ a stala se „účinně prokázanou skutečností“.
Ještě Františkův předchůdce Benedikt XVI. byl považován za přívržence myšlenky, že za evolucí stojí tzv. inteligentní design. Jeho blízký spolupracovník kardinál Schönborn totiž v roce 2005 napsal článek, v němž tvrdil, že „evoluce ve smyslu společného původu může být pravdou, ale evoluce v neodarwinovském smyslu – tedy jako neřízený, neplánovaný proces – jí není“.
