Článek
O nálezu zvířete, které v období druhohorní křídy žilo na území dnešního severního Myanmaru (Barmy), kde bylo také v jantaru objeveno, informovala agentura Reuters.
Zbytek jeho těla se nedochoval, nicméně odborníci odhadují, že tvor vážil okolo 28 gramů a včetně případného ocasu dosahoval délky do pěti centimetrů.
„Byla jsem v naprostém šoku,“ vylíčila Jingmai O'Connorová z paleontologického institutu v Pekingu okamžik, kdy lebku v jantaru poprvé spatřila. „Je to nejspíš ta nejkrásněji zachovalá druhohorní lebka, jakou jsem kdy viděla,“ rozplývala se.
Stovka malinkých zoubků
Exemplář je podle ní zřejmě ještě menší než malinká kalypta nejmenší, tedy druh kolibříka, který se pokládá za nejmenšího v současnosti žijícího ptáka (cca 5,5 až 6,1 cm).
Když se podíváme na onoho prehistorického opeřence, ten se kolibříkům kromě velikosti příliš nepodobal. Jeho zobák zdobilo více než sto drobných pichlavých zoubků, které podle stanice CNN naznačují, že se živil hmyzem. Jeho oči se podle vzhledu nalezené lebky podobaly očím sov.
Dnešní kolibříci mají dlouhý zobák bez zubů a živí se nektarem rostlin.
Farmář objevil neznámého předchůdce T. rexe
V jantaru neboli zkamenělé pryskyřici se v minulosti našly už nejrůznější živočišné druhy, včetně hmyzu, ještěrek či žab.
„Pokud se uhynulé zvíře před zachycením v pryskyřici příliš nerozloží, je jeho zachování fantastické. Veškeré měkké tkáně jsou trojrozměrně zachovány jako okno do prehistorického světa,” dodala O´Connorová, která rovněž spolupracuje s Muzeem přírodní historie v americkém Los Angeles.
Zatímco lidé mají tendenci uvažovat o dinosaurech jako o obrovských stvořeních, tato lebka i jiné nedávné nálezy v jantaru naznačují, že život v časech pravěkých ještěrů byl rozmanitější, než jsme si mysleli.