Článek
Šestitunový aparát, který se pohybuje rychlostí 28 160 kilometrů za hodinu, by měl z větší části shořet v atmosféře a na Zemi by mělo spadnout zhruba jen půl tuny vesmírné mechaniky rozdělené do 26 kusů, zbytek by měl shořet v atmosféře. Nejtěžší z kusů by měl vážit zhruba 150 kilogramů. Přesnost těchto výpočtů prověří však až samotný pád satelitu.
Podle páteční zprávy NASA je v bezpečí Severní Amerika. Jižní Amerika, Evropa, Asie a Austrálie si ale na uklidňující zprávy musí ještě počkat. Části satelitu UARS, který na oběžné dráze kolem Země dvacet let zkoumal ozónovou vrstvu, se přitom mohou rozletět až na plochu 800 kilometrů.
Blíží se k Zemi
Při měření ve čtvrtečních odpoledních hodinách došli experti k tomu, že satelit krouží ve výši 175 až 185 kilometrů nad zemí. Vstup do atmosféry očekávali nejdříve v pátek odpoledne až navečer amerického času, tedy v pozdních večerních až nočních hodinách v Evropě. Později zjistili, že družice padá pomaleji, než se původně čekalo. V současnosti seodhaduje dopad až v sobotu ráno nebo dopoledne SELČ.
Pravděpodobnost, že trosky zasáhnou nějakého člověka, jsou přibližně 1 ku 3200. Pokud vám to však připadá nebezpečné, můžete být v klidu. Pravděpodobnost, že bude zasažen konkrétní člověk v ohroženém pásmu je zhruba jedna ku 20 biliónům.
Co se děje při pádu družice k Zemi |
---|
Zemská atmosféra satelit značně zpomalí a většina zařízení při průletu atmosférou shoří. Družice UARS je ale relativně velká a část z ní dopadne na zem, rozhodně to však nebude rychlostí, s jakou obíhala kolem Země, a navíc to bude hned několik menších kusů. Ty mohou dosáhnout přetížení až 10G, tedy desetinásobku své hmotnosti. Pro porovnání, přetížení 5G dosahují stíhačky nebo při maximálně vyvinuté rychlosti vozy F1. |
Důvodem, proč nelze předpovědět přesné místo dopadu trosek družice, je proměnlivá hustota v atmosféře způsobující odlišné protichůdné síly. |