Článek
Větrné turbíny totiž v noci, kdy se vzduch blízko u povrchu ochladí, promíchávají studený vzduch s teplejším, upozorňuje studie zveřejněná v časopise Nature. Vzhledem k obrovským počtům turbín v některých oblastech tak vznikají tepelné ostrovy. Za posledních deset let se v takových oblastech zvýšila teplota až o jeden stupeň Celsia. Ačkoli se to nemusí jevit jako dramatická změna, ovlivňuje to formování srážkových mraků a vzdušných proudů, a tedy i změnu v přísunu vláhy do určité oblasti. Další dopady na vegetaci a živočichy jsou nasnadě.
Kritici z řad ochránců přírody již dříve upozorňovali na škody, které turbíny způsobují ptákům a netopýrům. Ale ty nebylo tolik slyšet, jako kampaň bojovníků proti klimatickým změnám v čele s Alem Gorem, pro něž byly podle serveru Infowars větrné turbíny modlou.
Větrné turbíny rostou rychlým tempem
Turbíny se přitom budují se značnou rychlostí dál v různých koutech světa. Například v Číně staví 36 turbín denně. Tým vedený profesorem Liming Zhouem z Newyorské univerzity proto varuje, že by se dopady vyvolané budováním turbín neměly podceňovat, jakkoli k ovlivňování klimatu dochází především v noci, a přes den není vliv tak výrazný. Zhouův tým využil data z meteorologické družice Terra a analyzoval data z let 2003 až 2011.
O negativních důsledcích pro životní prostředí mluvila i studie norské vlády na přelomu století, která čerpala ze zkušeností sousedního Dánska. V pětimiliónovém království měli v roce 2002 v provozu na 6000 turbín, které pokrývaly 19 % spotřeby (V ČR pokrývají větrné elektrárny 0,3 %). Ovšem vzhledem k výkyvům produkce závislé na síle větru si nemohli dovolit zavřít jedinou ze stávajících konvenčních elektráren a výkyvy způsobovaly problémy v síti.
Norská zpráva zmiňuje také vysoké provozní náklady elektráren. List Daily Telegraph k tomu dodává, že v Británii klesly v některých lokalitách v blízkosti větrných farem ceny nemovitostí natolik, že se staly neprodejnými a vlastníci je opustili.