Článek
„Ačkoliv sopečná erupce poblíž Tongy vedla ke krátkému loňskému období zrychleného úbytku vrstvy nad Antarktidou, který způsobila vyšší hladina vodní páry v atmosféře, celkové ztráty byly omezené,“ stojí ve výročním bulletinu, který meteorologové nyní vydali.
Zlepšení stavu ozonové vrstvy je důsledkem zastavení výroby škodlivých substancí, které ji poškozovaly, k čemuž docházelo postupně v posledních několika dekádách.
🌋 What role did meteorological conditions and a volcanic eruption play in the 2023 Antarctic ozone hole?
— World Meteorological Organization (@WMO) September 16, 2024
📊 This bulletin highlights growing evidence that the ozone layer is on track for long-term recovery.
🌐 #WorldOzoneDay: https://t.co/gB1XCv9tAh pic.twitter.com/swaoyEKIAQ
I když vědci během posledních let zaznamenali několik výkyvů, při nichž pozorovali opětovné používání škodlivých látek, trend uzdravování vrstvy je optimistický.
Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela
Zamezení výroby a spotřeby vybraných chemických látek
Klíčovým dokumentem je montrealský protokol z roku 1987, pod který se podepsalo 196 států. Jeho hlavním cílem je zamezení výroby a spotřeby 96 chemických látek, které podle vědeckých důkazů ozonovou vrstvu poškozují a způsobují tak ozonové díry.
Šlo zejména o freony, které se dříve masově používaly jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.
Freony a další látky byly z velké části nahrazeny fluorovanými uhlovodíky, které sice nepoškozují ozonovou vrstvu, ale jsou silnými skleníkovými plyny, které oteplují klima. Nejnovější dodatek úmluvy, tzv. kigalská změna, vyzývá státy k postupnému omezování i těchto látek.
V nejkritičtějším momentu na konci minulého století se podle vědců z OSN ozonová vrstva ztenčila o 10 procent. Vrstva začíná asi deset kilometrů nad zemí a je silná zhruba 40 kilometrů. Bez zastavení výroby látek poškozujících ozon by se do roku 2065 vrstva zmenšila o dvě třetiny.
Návrat k původnímu stavu vrstvy je pomalejší, než se původně očekávalo. K plné regeneraci by mělo podle nynějších předpokladů vědců dojít v polovině 60. let tohoto století.